Severní Kypr projedete z Kyrenie na Karpas během pěti dní

Přejezd měří 73,8 kilometru a trvá 76 minut včetně kontroly na přechodu ve středu Nikósie. Odtud je to na sever už jen 29,3 kilometru a 36 minut.

Podkova starého přístavu lemovaná kavárnami a restauracemi je centrum severu. Město na tomhle místě stojí od 10. století před naším letopočtem.

Benátská pevnost ze 16. století stojí na starší křižácké stavbě a uvnitř má kapli z 12. století. V muzeu leží kyrenijská loď, řecká obchodní loď ze 4. století před naším letopočtem, která se potopila kolem roku 294.

Restaurace stojí přímo v oblouku přístavu a večer je to nejživější místo města. Platí se lirou, eura vezmou za horší kurz.

Gotické opatství ze 13. století stojí ve výšce 220 metrů s výhledem na moře, devět kilometrů od Kyrenie. Refektář dnes slouží jako koncertní sál a na jaře a začátkem léta se v něm konají festivaly vážné hudby.

Ve vesnici pod opatstvím žil Lawrence Durrell, který o Kypru napsal knihu Hořké citrony a proslavil zdejší Strom lenosti. Vesnice leží ve 445 metrech, takže je tu v létě snesitelněji než dole.

Z Kyrenie je to sem 15,1 kilometru a 39 minut serpentin. Hrad hlídal průsmyk ze severního pobřeží do Nikósie, opevňovat ho začali Byzantinci v 11. století a ze tří hradů pohoří Kyrenia je zachovalý nejlíp.

Nejdelší přesun plánu, 79,6 kilometru a 73 minut napříč severem. Zavazadla se vezou s sebou, druhá základna je až na východě.

Městský stát u ústí řeky Pedieos leží šest kilometrů severně od Famagusty a nejstarší nálezy jsou z 11. století před naším letopočtem. Podle tradice ho založil Teukros, syn Telamónův, který se po trojské válce nesměl vrátit domů.

Famagusta měla ve středověku pod Janovem a Benátkami nejdůležitější přístav ostrova a byla bránou k obchodu s Levantou. Hradby kolem starého města z té doby zůstaly.

Jižní čtvrť o rozloze 6,19 kilometru čtverečního patřila mezi lety 1970 a 1974 k nejpopulárnějším letoviskům světa. Řečtí obyvatelé odsud v roce 1974 odešli, čtvrť zůstala oplocená a při sčítání v roce 2011 tu bylo 226 lidí. Část se otevřela civilistům v roce 2017.

Z Famagusty je to 21,5 kilometru a 26 minut. Kdo chce mít ráno blíž k hradbám, zůstane v obou nocích ve Famagustě.

Šedesát šest kilometrů a 68 minut po hřebeni poloostrova. Nejméně osídlená část ostrova začne být poznat zhruba v půlce cesty.

Půda kolem je úrodná, pěstuje se tu svatojánský chléb, bavlna, tabák a obilí. Obec leží ve 150 metrech a je posledním místem na cestě, kde se dá nakoupit.

Do katastru Dipkarpazu patří národní park s divokými osly a s nejhezčími plážemi ostrova, mezi nimi Zlatou pláží. Stín tu prakticky není, na červenec a srpen počítejte s vodou a s kloboukem.

Zpáteční cesta trvá stejných 68 minut, takže se do základny vracíte k večeru. Je to jediný den plánu, kdy se v autě sedí přes dvě hodiny.

Správní středisko distriktu získalo statut města v roce 1998 a před rokem 1974 tu žili skoro výhradně řečtí Kypřané. Leží ve 34 metrech kousek od pobřeží.

Cestou k jihu se dá zastavit u hradeb, které se první den prohlížely zvenčí. Přístav pod nimi je nejhlubší na ostrově a jako volný přístav zabírá 115 akrů.

Zpáteční cesta na letiště měří 45,4 kilometru a trvá 57 minut. Na přechod si nechte rezervu, kolony se dají čekat hlavně odpoledne.