Chorvatsko
Nejbližší moře, kam se z Česka dá dojet za jediný den. Průzračná voda, oblázkové pláže a města, do kterých se vyplatí jet i mimo sezónu.
Chorvatsko je pro Čechy nejdostupnější moře v Evropě. Do Istrie je to z Prahy zhruba devět hodin čisté jízdy, z Brna o hodinu a půl méně, takže se dá vyjet ráno a večeřet už u vody. Od ledna 2023 se tu platí eurem a země patří do Schengenu, takže odpadá směnárna i čekání na hranici.
Pobřeží je dlouhé, členité a lemované více než tisícem ostrovů a ostrůvků. Voda je průzračná právě proto, že dno je oblázkové a skalnaté. Písečná pláž je v Chorvatsku výjimka, a je dobré to vědět předem: kdo si představuje duny, bývá zklamaný, kdo chce vidět dno v pěti metrech, odjíždí nadšený.
Jedním obrázkem se ale země shrnout nedá. Sever je zelený, borovicový a plný římských a benátských městeček. Jih je vyprahlejší, hornatější a dramatičtější. Mezi tím leží ostrovy, národní parky a města, ve kterých se bydlí uvnitř antických hradeb.
Kdy jet
Hlavní sezóna trvá od června do září. Nejvíc lidí a nejvyšší ceny jsou v druhé polovině července a v srpnu. Květen a červen patří výletům, túrám a městům; moře je ještě chladné, ale nikde se nestojí fronta. Září je klasický kompromis pro páry a pro každého bez školou povinných dětí: voda je po létě nejpříjemnější a provoz už klesá.
Mimo sezónu je situace jasná. Menší letoviska od listopadu do dubna zavírají skoro všechno. Celoročně žijí jen místa, která nejsou jen letovisky: Opatija, Pula, Zadar, Šibenik nebo Split.
Kam na pobřeží
Istrie je největší poloostrov a z Česka nejbližší kus Jadranu. Borovice rostou až k vodě a na každém výběžku stojí město s římskou nebo benátskou minulostí.
Kvarner je záliv mezi Istrií a Velebitem. Má lázeňskou tradici z dob Rakouska-Uherska a ostrov Krk, na který se jezdí po mostě, ne trajektem.
Dalmácie mezi Zadarem a Omišem je nejhustší nakupení památek na celém pobřeží: antický palác, dvě katedrály na seznamu UNESCO a tři národní parky do hodiny jízdy.
Makarská riviéra je nejužší kus Jadranu. Mezi oblázkovou pláží a hřebenem Biokova jsou často jen tři kilometry.
Jak se tam dostane
Autem se jede vždy přes Rakousko a pak buď přes Slovinsko, nebo přes Maďarsko. Na sever pobřeží je kratší cesta přes Slovinsko, do Dalmácie se vyplatí trasa přes Maďarsko a Záhřeb. Kromě rakouské známky budete potřebovat slovinskou e-vinjetu nebo maďarskou e-matricu.
V Chorvatsku dálniční známka neexistuje. Platí se mýto podle ujetých kilometrů: na vjezdu si vezmete lístek, na výjezdu ho odevzdáte a zaplatíte. Elektronická jednotka ENC dává slevu zhruba pětinu.
Kdo jede přes Karawankentunnel, měl by počítat s tím, že se do roku 2029 opravuje a jede se jednou tubou v obou směrech. V letních sobotách je to nejužší místo celé trasy.
Letecky se dá přiletět do Puly, na Rijeku, do Zadaru, Splitu nebo Dubrovníku. Nabídka přímých linek se ale mění po sezónách, takže spojení ověřujte vždy aktuálně.