S dětmi do Chorvatska za pískem a mělkou vodou

Nejčastější rozčarování z první chorvatské dovolené s malým dítětem vypadá takhle: rodina dorazí k moři a zjistí, že pláž tvoří hrubé oblázky a vstup do vody je po betonových schůdcích. Chorvatské pobřeží je z velké části skalnaté a písečné pláže jsou na něm výjimka. Vyplatí se proto vybírat místo podle téhle jedné vlastnosti.

Lopar a Nin mají opravdový písek

Lopar na severním konci ostrova Rab má několik přirozených písečných pláží a je to nejznámější adresa pro rodiny s malými dětmi na severním Jadranu. Voda je mělká daleko od břehu. Nevýhoda je omezený stín, takže se vyplatí vzít vlastní slunečník; za silnějšího větru se navíc voda snadno zakalí.

Nin severně od Zadaru je druhý případ. Historické jádro stojí na ostrůvku v mělké laguně a dno je tu písčité, což je na pobřeží vzácnost. Laguna se navíc prohřívá dřív než otevřené moře, takže se tu dá koupat i v červnu. Bahno z laguny se tradičně používá jako léčivý peloid.

Mělká a klidná voda bez písku

Ne každé dobré místo pro rodiny musí mít písek. Podstatnější je pozvolný vstup a klidná voda.

Punat na ostrově Krk leží v zátoce, která je od moře oddělená úzkým vjezdem, takže se v ní nezvedají vlny prakticky za žádného počasí. K tomu odpadá trajekt, protože na Krk vede most.

Njivice na severu Krku jsou z celého chorvatského pobřeží jedno z nejrychleji dostupných míst z Česka: z Rijeky je to 33 kilometrů. S malými dětmi je zkrácení cesty samo o sobě argument.

Supetar na Brači má pláže hned za přístavem, oblázkové a mělčí, a k tomu kompletní služby včetně lékárny.

Pakoštane mezi Zadarem a Šibenikem mají oblázkové a štěrkové pláže lemované borovicemi, takže je u nich stín, což s dětmi rozhoduje často víc než složení pláže.

Čemu se s malými dětmi vyhnout

Ston na Pelješci nemá pláže vůbec, moře v Malostonském zálivu slouží chovu ústřic. Premantura a Kamenjak na jihu Istrie jsou skalnaté, bez stínu a bez zázemí. Motovun a Labin leží na kopcích a moře je od nich daleko. Město Hvar má pláže betonové a pověst nejrušnějšího místa v Dalmácii. To všechno jsou dobrá místa, jen ne pro dovolenou s batoletem.

Praktické věci, které pomůžou

Boty do vody vyřeší většinu problémů s oblázky a s ježovkami. Stín na chorvatských plážích často chybí, takže slunečník patří do výbavy. A kdo jede s dětmi na ostrov, měl by počítat s tím, že se v červenci a srpnu stojí na trajekt fronta; nejklidnější odjezdy jsou brzy ráno.

Stín rozhoduje víc než písek

Na většině chorvatského pobřeží roste u pláží borovice a právě ta dělá z jinak obyčejné oblázkové pláže dobré místo pro celý den s dětmi. Stinné pláže mají třeba Pakoštane, Petrčane u Zadaru, Zaostrog a Brist na jihu Makarské riviéry nebo Funtana v Istrii. Naopak na Kamenjaku u Premantury, na stonských hradbách a na Zlatním ratu je stínu málo a v poledne se tam s malým dítětem nedá vydržet.

Jak dlouhá má být cesta

S batoletem je rozdíl mezi devíti a čtrnácti hodinami v autě zásadní. Nejrychleji dostupný kus chorvatského moře je ostrov Krk, kam se jede po mostě, a hned za ním Istrie. Do Dalmácie je to z Prahy deset až dvanáct hodin a do jižní Dalmácie zhruba čtrnáct, což se s malými dětmi obvykle dělí na dva dny.

Červen bývá s dětmi lepší než srpen

Červen bývá s dětmi lepší než srpen. Mělké laguny, hlavně ta u Ninu, se prohřívají dřív než otevřené moře, ubytování je levnější a na trajekt se čeká kratší dobu. Září je druhá dobrá volba pro rodiny, které nejsou vázané školním rokem, protože moře je po létě nejtepleji prohřáté a na plážích je podstatně volněji než v srpnu.