Omán

Proč jet zrovna do Ománu

Sultanát Omán zabírá jihovýchodní roh Arabského poloostrova, sousedí se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Jemenem a na ploše 315 331 km2 tu žije zhruba 5,46 milionu lidí. Je to třetí největší země poloostrova, rozhodně ale ne ta nejhlučnější. Kdo čeká kulisu Emirátů, bude překvapený: místo mrakodrapů nízké bílé domy, místo umělých ostrovů rybářské přístavy a místo nákupních center pevnosti, kterých má země desítky.

Omán je nejstarší nepřetržitě nezávislý stát arabského světa, dynastie Al Bú Saíd vládne od roku 1744. Dnešní podobu země, tedy silnice, letiště i turistiku, vytvořil sultán Kábús bin Saíd, který vládl od roku 1970 do roku 2020. V roce 2019 do Ománu přijelo 4,1 milionu návštěvníků, o dva roky dřív jich byly 3,1 milionu. Na poměry Zálivu je to málo a přesně to je důvod, proč sem lidé jezdí.

Kdy jet

Sezóna na severu trvá od října do dubna. V Maskatu vychází průměrné lednové denní maximum na 23,9 °C, v červnu na 37,9 °C, a ve vnitrozemské Nizwě dokonce na 42,0 °C. Léto je v severní polovině země na poznávání nepoužitelné.

Jih má sezónu obrácenou. Monzun zvaný charíf zasahuje Dhofár zhruba od června do začátku září, srazí teploty a promění vyprahlé kopce v zelené. Salalah na něm závisí i co do zásob vody. Kdo chce naopak pláže a klidné moře, jede do Dhofáru v zimě.

Koupat se dá celoročně. Teplota mořské hladiny u Maskatu neklesá pod 23,9 °C v únoru a v červnu stoupá na 32,6 °C.

Oblasti, o kterých píšeme

Maskat a okolí je vstupní brána země: hlavní město s Velkou mešitou sultána Kábúse, přístavní Mutrah se súkem a za nimi pobřeží s pevnostmi v Nachalu a Rustaqu.

Nizwa a pohoří Hadžar tvoří historické jádro vnitrozemí. Nizwa bývala hlavním městem vlastního Ománu, v Bahle stojí první ománská památka na seznamu UNESCO a nad oázami se zvedá Džabal Šams, s 3 018 metry nejvyšší hora země.

Sur a Wahiba znamenají východ: loďařský Sur, duny Šarkíja o rozloze 12 500 km2 a pláž Ras al Džinz v nejvýchodnějším bodě Arabského poloostrova, kde hnízdí karety obrovské.

Salalah a Dhofár leží úplně jinde. Ze Salaly do Maskatu je to po silnici 1 020 km a zhruba jedenáct hodin jízdy, takže se sem létá a s okruhem po severu se to nekombinuje.

Jak se sem dostat

Přímý let z Prahy neexistuje, do Ománu se létá s přestupem v Zálivu. Hlavní letiště je Maskat, značené MCT, které leží ve vilájetu Seeb. Druhé mezinárodní letiště je Salalah, značené SLL, jen 5,5 km od centra města. Z maskatského letiště do centra hlavního města je to 16 km a zhruba 22 minut jízdy, do přístavu v Mutrahu 34 km.

Po zemi se cestuje autem a jezdí se vpravo. Hlavní silnice jsou moderní a rychlé, na duny a na horské plošiny je ale potřeba pohon všech kol. Češi mohou do Ománu bez víza na 14 dní, delší pobyt řeší elektronické vízum.