Domů Omán Sur a Wahiba
OBLAST · VENKOV

Sur a Wahiba

Východ Ománu: loďařský Sur, vádí s vodou po celý rok, duny Šarkíja a pláž, kde se v nejvýchodnějším bodě Arabského poloostrova líhnou želvy.

Hřebeny oranžových dun s ostrými hranami v podvečerním slunci

Charakter oblasti

Východní Omán je pás mezi mořem a pouští. Od Maskatu sem vede pobřežní silnice kolem vádí a závrtů, ve vnitrozemí se otevírají duny Šarkíja, kterým se dřív říkalo Wahiba, a na konci pobřeží leží nejvýchodnější bod Arabského poloostrova.

Hodí se to těm, kdo chtějí za dva až tři dny vidět tři různé krajiny: pobřeží s koupáním ve vádí, poušť s přenocováním v táboře a rybářská města, kde se dodnes staví dřevěné lodě. Bez auta se oblast projet nedá.

Hlavní místa

Sur je hlavní město guvernorátu Aš-Šarkíja Jih, 203 km jihovýchodně od Maskatu. Historicky to byl přístav a loďařské město a moře tu určuje život dodnes.

Ras al Džinz je nejvýchodnější bod Arabského poloostrova a hnízdiště karet obrovských. Funguje tu rezervace a archeologové tady našli doklady spojení s civilizací údolí Indu.

Tiwi je městečko na pobřeží mezi dvěma vádí, Wádí Šab a Wádí Tiwi. Kousek na sever od něj leží vápencový závrt Hawíjat Nadžm, známý jako Bimmah Sinkhole.

Bidíja je brána k dunám. Vilájet leží 233 km od Maskatu a patří k němu patnáct vesnic včetně Al Wasilu, odkud se vyjíždí do písku.

Ibra je druhé největší město regionu Aš-Šarkíja, má zhruba 55 000 obyvatel a patří k nejstarším městům země.

Al Ašchara je rybářské městečko na jižním konci pobřeží, 90 km od Ras al Džinz.

Duny Šarkíja, dřív Wahiba, měří 180 km severojižně a 80 km napříč a zabírají 12 500 km2. Expedice Královské zeměpisné společnosti tu už v roce 1986 popsala 16 000 druhů bezobratlých, 200 dalších druhů živočichů a 150 druhů rostlin, takže to není mrtvý písek.

Sezóny

Platí totéž co pro zbytek severu: sezóna od října do dubna. V Suru vychází lednové denní maximum průměrně na 24,8 °C, v květnu a červnu na 38,5 °C. Noci jsou v létě nad 29 °C, takže spaní v pouštním táboře dává smysl jen v zimní polovině roku.

Moře je nejchladnější v únoru s 24,4 °C a v červnu má 30,7 °C. Deštivých dnů je minimum, v září vychází průměrně jeden za deset let.

Doprava

Z Maskatu do Suru je to 211 km a dvě a půl hodiny po pobřežní silnici, cestou se dá zastavit u závrtu a v Tiwi. Přímo z Maskatu do Tiwi je to 163 km a dvě hodiny.

Uvnitř oblasti jsou přejezdy krátké: Sur na Ras al Džinz 45 km (kvůli poslednímu úseku ale skoro hodina), Sur do Tiwi 48 km, Sur do Bidíje 110 km a hodinu a půl, Bidíja do Ibry 46 km. Do dun se vjíždí jen s pohonem všech kol a obvykle s vypuštěnými pneumatikami, což zajišťují tábory.

Nizwa je odsud 288 km a necelé čtyři hodiny, takže spojení hor s pouští vyžaduje celý přejezdový den.

 

Místa v oblasti

Články: Sur a Wahiba

Všechny →

Časté dotazy

Jak daleko je Sur od Maskatu?+

Po pobřežní silnici je to 211 km a zhruba dvě a půl hodiny jízdy. Cestou se dá zastavit u závrtu Bimmah Sinkhole a v Tiwi mezi vádí, takže se z přejezdu dá udělat celodenní výlet.

Jak velké jsou duny Šarkíja neboli Wahiba?+

Měří zhruba 180 km ze severu na jih a 80 km napříč, dohromady 12 500 km2. Nejde o mrtvou poušť: expedice z roku 1986 tu popsala 16 000 druhů bezobratlých a 150 druhů rostlin.

Dá se východní Omán projet bez auta s pohonem všech kol?+

Po pobřeží a mezi městy ano, tam vedou asfaltové silnice. Do dun se ale běžným vozem nevjíždí, na písek je potřeba pohon všech kol a snížený tlak v pneumatikách, což řeší pouštní tábory vlastními transfery.

Kdy má smysl spát v poušti u Bidíje?+

V zimní polovině roku, tedy od října do dubna. V létě neklesají noční teploty v téhle části země pod 29 °C, takže je noc pod stanem nepoužitelná.