Počasí v Nizwě a pohoří Hadžar

Kdy vyrazit

Vnitrozemí Ománu má nejostřejší roční průběh z celé země. Podle normálů z let 2005 až 2024 má Nizwa průměrná denní maxima v lednu 25,1 °C, v únoru 27,8 °C, v březnu 31,6 °C a v prosinci 26,6 °C, zatímco v červnu 42,0 °C, v červenci 41,3 °C a v srpnu 40,2 °C. Rozdíl mezi lednem a červnem činí sedmnáct stupňů, což je na poušť typické.

Hlavní sezóna proto běží od listopadu do března. V těchto měsících se dá chodit po pevnostech v Nizwě a Bahle, po oázách a po vádí, aniž by to bylo vyčerpávající. Od května do září jsou túry v nižších polohách prakticky vyloučené a jediné, co dává smysl, je vyjet nahoru na náhorní plošiny.

Hory jako klimatický únik

Roli, kterou u pobřežních oblastí hraje teplota moře, tu přebírá nadmořská výška. Džabal Achdar a Džabal Šams jsou náhorní plošiny výrazně nad úrovní Nizwy a je na nich znatelně chladněji; právě proto se na ně v ománském létě jezdí a proto tam rostou růže a granátová jablka, která by v nížině neuspěla.

Praktický důsledek je, že se v jednom dni dá projít dvěma klimatickými pásmy. Ráno v Nizwě může být příjemných pětadvacet stupňů, na plošině o poznání méně a večer tam bývá chladno. Kdo v horách přespává, potřebuje teplé oblečení i v termínech, kdy dole panuje horko. V zimních měsících klesají noci v Nizwě na 13,7 °C v lednu a nahoře je logicky ještě chladněji.

Sucho, vádí a zimní déšť

Srážky se v Ománu uvádějí v deštivých dnech, ne v milimetrech, protože průměr zkresluje jediný cyklon. Nizwa má nejvíc dnů se srážkami nad milimetr v srpnu (3,1 dne za měsíc), v březnu (2,1) a v červenci (2,0). Srpnové maximum je pozůstatek konvekce nad horami, ne monzunu; ten se týká jen jihu země.

Zdejší nebezpečí není déšť sám, ale to, co s ním voda v krasovém a skalním terénu udělá. Vádí, tedy suchá koryta, se při silné srážce plní během minut a proud dokáže odnést i auto. Kdo plánuje výlet do vádí, měl by sledovat předpověď nejen pro místo, kde je, ale i pro hory nad ním, protože voda přitéká shora. To platí především v období od prosince do března a znovu v srpnu. Vnitrozemský vzduch je jinak extrémně suchý, což je proti pobřeží výhoda: čtyřicet stupňů v Nizwě se snáší lépe než osmatřicet ve vlhkém Maskatu.

Co si zabalit

Pevné boty s dobrou podrážkou jsou tu nejdůležitější, protože se chodí po ostrém skalním terénu, po terasách oáz a po hraně kaňonu na Džabal Šams. Klobouk se širokou krempou, brýle a krém s vysokým faktorem jsou nezbytné i v lednu. Do batohu patří víc vody, než čekáte; v suchém vzduchu se dehydratuje rychle a žízeň přichází pozdě. Lehké, volné a zakrývající oblečení chrání líp než tričko a odpovídá zvyklostem, které jsou ve vnitrozemí konzervativnější než v Maskatu. Na noc v horách přibalte mikinu a bundu, na plošinách je chladno i v létě. Sandály, které mohou zmoknout, se hodí do vádí s vodou. Deštník nechte doma. Víc o oblasti najdete v průvodci Nizwa a pohoří Hadžar, o zbytku země v průvodce Ománem.