Počasí v Ticinu a u Luganského jezera

Kdy vyrazit

Ticino leží jižně od hlavního alpského hřebene a to je pro jeho počasí rozhodující. Lugano má podle normálů z let 2005 až 2024 průměrná denní maxima v červenci 27,1 °C a v srpnu 26,3 °C, Locarno prakticky totéž (27,2 a 26,4 °C). Noci jsou v létě teplé, kolem osmnácti stupňů, takže se dá večeřet venku dlouho do noci. Klasifikace klimatu je tu vlhká subtropická, což je ve Švýcarsku unikát a důvod, proč u jezer rostou palmy.

Koupací sezóna běží od června do září. Nejpříjemnější na chození po městech jsou ale květen (20,3 °C) a září (22,1 °C), kdy není dusno a jezera jsou ještě nebo už teplá. Zima je mírná: lednové denní maximum v Luganu je 7,9 °C a noční minimum 1,1 °C, tedy zpravidla nad nulou. Ticino proto funguje jako zimní útočiště pro ty, kdo nechtějí sníh; kdo lyžovat chce, jede do Airola s asi třiceti kilometry sjezdovek.

Voda a koupání

Oblast má dvě velká jezera, obě sdílená s Itálií. Lago Maggiore má 212,5 kilometru čtverečního, z toho necelou pětinu na švýcarské straně, Luganské jezero je ledovcové a leží mezi Monte Brè a Monte San Salvatore. Obě jsou hluboká a prohřívají se pomalu, takže na koupání jsou nejlepší od července do začátku září. Ascona u Lago Maggiore je nejníže položená obec Švýcarska a její jádro leží přímo u vody, takže je to zároveň nejteplejší adresa v zemi.

Teplý vzduch nad chladnou vodou znamená i mlhy, hlavně na podzim a brzy ráno. Nevadí to plánům ve městech, ale kdo chce z Monte Brè nebo San Salvatore výhled, ať vyráží spíš odpoledne než za rozbřesku. Lodní linky po obou jezerech jezdí od jara do podzimu.

Proč je Ticino jiné

Rozdíl proti zbytku Švýcarska dělá alpský hřeben. Ten zadrží studený vzduch od severu a zároveň nutí vlhký vzduch od jihu stoupat, takže Ticino je současně nejteplejší i nejmokřejší. Locarno má v říjnu 202 milimetrů srážek, v srpnu 195 a v květnu 191, Lugano 184, 195 a 184; pro srovnání, Curych má v srpnu 152 milimetrů. Srážky ovšem přicházejí v prudkých bouřkách a mezi nimi svítí slunce, což je jiný režim než celodenní déšť na severu.

Uvnitř oblasti je hlavní rozdíl mezi břehem jezer a údolími, která stoupají k severu. Zatímco Lugano a Locarno mají v lednu maxima kolem osmi stupňů a sníh se tam prakticky neudrží (v lednu napadne 19 až 21 centimetrů za měsíc a rychle taje), Airolo na severu u jižního portálu Gotthardského tunelu už patří do zimního světa. Údolí Verzasca a Maggia mezi tím fungují jako průchod: dole je teplo, o pár kilometrů výš citelně chladněji a vlhčeji.

Co si zabalit

Do Ticina se balí spíš jako do severní Itálie než jako do Švýcarska: lehké oblečení, plavky, sandály a klobouk. Deštník nebo pláštěnka ale patří do zavazadla i uprostřed léta, protože bouřky přicházejí rychle a jsou vydatné. Na výlet do údolí Verzasca a na okolní kopce si vezměte pevné boty a vrstvu navíc, nahoře bývá o několik stupňů méně. Boty do vody se hodí ke koupání v řekách, kde je dno kamenité. Na podzim počítejte s ranní mlhou a vezměte si mikinu. V zimě stačí přechodná bunda, mrazy jsou výjimečné a přes den bývá nad pěti stupni; kdo míří do Airola na lyže, potřebuje samozřejmě plnou zimní výbavu. Víc o oblasti najdete v průvodci Ticino a Luganské jezero, nabídku pobytů v sekci zájezdy do Švýcarska.