Dhërmi (Dhërmiu)
Vesnice ve svahu Akrokeraunských hor ve dvou stech metrech, pod kterou se táhnou pláže. Bydlí tu řecká komunita a pár kilometrů dál se otevírá kaňon Gjipe.
Poloha a charakter
Dhërmi leží ve svahu Akrokeraunských hor zhruba dvě stě metrů nad mořem, 42 kilometrů jižně od Vlory a 69 kilometrů severně od Sarandy. Patří pod obec Himarë a skládá se ze čtyř částí: Gjilek, Kondraq, Kallami a vlastní Dhërmi. Hory od vesnice klesají k jihozápadu do Jónského moře a za dobrého počasí je vidět Korfu.
Místní obyvatelé jsou etničtí Řekové a mluví převážně variantou himarského řeckého dialektu, částečně i toskickou albánštinou. Vedle vesnice leží Palasë.
Během poslední dekády tu prudce narostla výstavba ubytovacích kapacit, hlavně komplexů dřevěných vil, což z Dhërmi udělalo jedno z nejrychleji se měnících míst na riviéře.
Co je po ruce
Pláže leží pod vesnicí, tedy se za nimi sjíždí dolů. Mezi Dhërmi a sousední vesnicí Vuno se do moře zařezává kaňon Gjipe, dlouhý osm set metrů a široký deset až dvacet metrů, vymletý potokem ve vápenci. Je to jedna z nejnavštěvovanějších atrakcí riviéry a Plantlife ji uznává jako rostlinnou lokalitu mezinárodního významu.
Severně od vesnice stoupá silnice do průsmyku Llogara, který leží v národním parku o rozloze 1 769 hektarů vyhlášeném už v roce 1966 a odděluje riviéru od vnitrozemí. Do Himary je to 13,7 kilometru a necelou půlhodinu, do Vlory 47 kilometrů a hodinu, do Sarandy přes sto kilometrů.
Skladba ubytování
Vilové komplexy, apartmány a menší hotely, mnoho z nich postavených nedávno. Chybí velké resorty i celoroční provoz; mimo sezónu je vesnice tichá.
Pro koho se hodí
Pro páry a partu, které chtějí být na nejfotogeničtější části riviéry a nevadí jim, že mají pláž pod kopcem a služby omezené.
Kompromis: získáte polohu a výhled, ztratíte pohodlí. Bez auta se odsud nikam nedostanete.