Ohridské jezero a Korça
Liqeni i Ohrit dhe Korça
Albánský břeh jednoho z nejstarších a nejhlubších jezer Evropy na seznamu UNESCO, nad ním město s bazarem a v Linu nejstarší kůlová osada Evropy. Nejchladnější obydlená část země.
Charakter oblasti
Oblast leží na náhorní plošině jihovýchodní Albánie ve výškách od zhruba sedmi set do dvanácti set metrů, což z ní dělá klimaticky nejchladnější obydlenou část země mimo Alpy. To je proti zbytku Albánie její hlavní přednost: v srpnu je tu ve dne 28 °C místo 32 a v noci 17 místo 21.
Ohridské jezero je jedno z nejstarších a nejhlubších jezer světa. Má plochu 358 kilometrů čtverečních, maximální hloubku 288 metrů a průměrnou 155 metrů, takže je nejhlubší na Balkáně. Voda je výjimečně čistá, průhlednost dosahuje až dvaadvaceti metrů, a žije v něm přes dvě stě endemických druhů. Makedonská strana je na seznamu UNESCO od roku 1979, albánská strana byla zapsána v roce 2019; v roce 2014 vznikla přeshraniční biosférická rezervace Ohrid a Prespa.
Oblast se hodí pro poznávání, pro klidný pobyt u vody a pro toho, komu je na pobřeží horko. Nehodí se pro klasickou dovolenou u moře.
Hlavní místa
Pogradec je jedenácté nejlidnatější město země, obec má 46 070 obyvatel a městská jednotka 17 371. Leží na úzké pláni mezi dvěma horskými hřbety na jihozápadním břehu jezera a spolu s okolím patří do zápisu UNESCO. Jméno je slovanského původu, z Po(d) a Gradec, tedy pod městem.
Korça je osmé nejlidnatější město země, 51 152 obyvatel ve městě a 75 994 v obci, a leží na plošině zhruba 850 metrů nad mořem pod pohořím Morava. Jádrem je Starý bazar s Mirahoriho mešitou, který založil osmanský albánský velmož Ilias Bey Mirahori na přelomu patnáctého a šestnáctého století; dnešní podoba města je ale z devatenáctého století. Je to největší město východní Albánie a kulturní centrum.
Voskopojë je dnes vesnice s 1 058 obyvateli ve výšce 1 160 metrů, ale v osmnáctém století to bylo kulturní a obchodní centrum Aromunů. Na vrcholu měla první tiskárnu na osmanském Balkáně mimo Cařihrad, školy a řadu kostelů. Nájezdy ji v roce 1769 téměř zničily a roku 1788 přišel konec.
Lin leží na poloostrůvku v jezeře jižně od průsmyku Qafë Thanë, kudy vede hraniční přechod do Severní Makedonie. Nálezy datují osídlení do doby kolem roku 6000 před naším letopočtem, což z Linu dělá nejstarší kůlovou osadu v Evropě. Na kopci nad vesnicí jsou základy a mozaiky raně křesťanské baziliky.
Sezóny
Léto je tu o čtyři stupně chladnější než na pobřeží a hlavně mnohem snesitelnější v noci. Korça má v červenci denní maximum 27,9 °C a v srpnu 28,1 °C, noci klesají na 16,8 a 17,1 °C. Pogradec je velmi podobný.
Zima je jediná v Albánii, která připomíná českou. V Korçi klesají lednové noci na minus 2,2 °C a napadne 29 centimetrů nového sněhu, v Pogradci 33 centimetrů. Ve vsi Dardha u Korçi funguje od roku 2012 vlek, první v Albánii.
Srážek je tu ze všech oblastí nejmíň a jsou rovnoměrné: Korça má v červenci 22 milimetrů, v listopadu 91. Proti Gjirokastře se 277 milimetry v listopadu je to jiný svět.
Doprava
Z letiště v Tiraně do Linu 119,8 kilometru a přes dvě hodiny, do Pogradce 138,1 kilometru a necelé tři hodiny, do Korçi 172,8 kilometru a přes tři hodiny. Blíž je makedonské letiště Ohrid, odkud je to do Pogradce 48,9 kilometru a hodina.
Uvnitř oblasti jsou vzdálenosti krátké: z Pogradce do Linu 19,8 kilometru, do Korçi 38,9 kilometru, z Korçi do Voskopoje 18,6 kilometru.
Od zbytku země je oblast dál, než vypadá. Z Korçi do Gjirokastry je to 175,3 kilometru a skoro čtyři hodiny, z Pogradce do Beratu 147,6 kilometru a přes tři hodiny. Kombinovat jezero s jihem znamená celý den v autě, takže se sem jezdí buď z Tirany, nebo cestou do Severní Makedonie.
