Kornati (Kornati (Kornat))
Národní park z devětaosmdesáti ostrovů mezi Zadarem a Šibenikem. Trvale neobydlené, bez pitné vody a jen na výlet lodí.
Kornati jsou souostroví v severní Dalmácii mezi Zadarem a Šibenikem a jméno mají podle slova corona, tedy koruna. Sedí to: nejnápadnějším rysem jsou svislé útesy obrácené k otevřenému moři, kterým se říká kornatské koruny.
Národní park byl vyhlášený v roce 1980, zabírá zhruba dvě stě dvacet kilometrů čtverečních a tvoří ho devětaosmdesát ostrovů, ostrůvků a útesů. Jen asi čtvrtina té plochy je souš, zbytek je moře. Největší ostrov Kornat má téměř třiatřicet kilometrů čtverečních.
Co je po ruce
Nic, a je to tak schválně. Na ostrovech není pitná voda a elektřina se vyrábí agregáty. Trvale tu nikdo nežije; majitelé sem jezdí sezónně za ovcemi a olivami a část chalup se pronajímá jako robinzonské ubytování bez sítí. Marína ACI je na ostrově Piškera. Pevninská část parku je v soukromém vlastnictví.
Platí přísná pravidla: zákaz rozdělávání ohně, sběru kamenů a mušlí a zákaz rekreačního rybolovu. Každá loď si musí před vplutím do parku koupit vstupní kartu podle své délky.
Jak se sem dostanete
Jen lodí. Nejčastěji se vyplouvá z Murteru, který je s pevninou spojený mostem, dál ze Zadaru, Biogradu, Vodic a ze Sali na Dugém otoku. Autem se na Kornati dostat nedá, přestože se to takhle občas hledá.
Pro koho se Kornati hodí
Sedí jachtařům, potápěčům a lidem, kteří chtějí jeden den strávit v krajině bez jediné budovy. Nesedí to nikomu, kdo hledá základnu na dovolenou: na Kornatech se nebydlí v hotelu a robinzonské chalupy jsou pobyt bez elektřiny a tekoucí vody, ne levná varianta apartmánu.
Na co myslet
Kornati se plánují jako celodenní výlet, ne jako zastávka. Plavba z pevniny trvá hodiny a organizované výlety se vracejí navečer. Vezměte si vodu a stín, na ostrovech není ani jedno.