Kos má Asklepieion, tři hrady i vesnice ve svahu Dikeu

Ostrov Kos je malý na to, kolik toho unese. Antické vykopávky má přímo v centru hlavního města, tři hrady rozeseté po ostrově, jedno z nejslavnějších léčebných center antického světa a horské vesnice ve svahu, ze kterých je vidět půlka Egejského moře.

Asklepieion bylo léčebné centrum nad městem

Necelé čtyři kilometry nad městem Kos, sedm minut jízdy, leží Asklépiovo svatyniště. Bylo to léčebné centrum postavené v terasách ve svahu, takže z něj vidíte na moře i na turecké pobřeží. Váže se k Hippokratovi, který se na ostrově narodil kolem roku 460 před naším letopočtem; na tom se historici shodují, i když zbytek jeho životopisu je nejistý.

Od 1. dubna 2026 je Asklepieion otevřený denně od osmi ráno do osmi večer. Vstupné vychází zhruba na 8 €, ale vyplatí se kombinovaná vstupenka za 15 €, která platí tři dny a pokrývá i archeologické muzeum a Casa Romana ve městě.

V Kosu se chodí kolem antických sloupů

Antická agora leží přímo v centru a je to důsledek katastrofy. Zemětřesení z 23. dubna 1933 zbořilo velkou část staré zástavby a italská správa pak podle plánu architekta Rodolfa Petracca proměnila zbořeniště v archeologický park. Město kolem něj postavila znovu a rozdělila na obytnou, správní a obchodní část. Proto dnes chodíte kolem antických sloupů cestou na nákup.

Antické tržiště v Kosu patřilo k největším ve starověkém světě a bylo srdcem obchodu i správy města. Poblíž stojí odeon, tedy krytý sál pro hudbu a řečnická vystoupení, dnes silně restaurovaný, a Casa Romana, rekonstruovaný římský dům s mozaikami. Do obou se dá vejít na kombinovanou vstupenku.

V centru roste Hippokratův platan, u kterého měl podle tradice Hippokrates učit. Strom je tak starý, že jeho větve nesou podpěry. Že by to byl týž strom, doložit nejde, ale místo samo je součástí města.

U vjezdu do přístavu stojí hrad Neratzia, který johanité postavili roku 1315. Je to nejnápadnější stavba města a zároveň první, co uvidíte, když připlouváte lodí.

Hrady ve vnitrozemí

Druhý hrad je byzantský a stojí u Antimachie, nedaleko letiště. Třetí, Palio Pyli, je zřícenina na skále nad stejnojmennou vsí, ke které se stoupá pěšky. Obě místa jsou tišší než pobřežní letoviska a dobře se kombinují s cestou do hor.

Za tím množstvím opevnění je poloha ostrova. Kos leží na dohled od maloasijského pobřeží, v cestě mezi Egejským mořem a Blízkým východem, a kdo ho držel, kontroloval plavební trasu. Johanité proto stavěli pevnosti na obou stranách ostrova a Byzantinci se předtím drželi vnitrozemí, kam nebylo z moře vidět.

Zia a hřeben Dikeos

Uprostřed ostrova se zvedá hřeben Dikeos, který vrcholí ve výšce 843 m n. m. Ve svahu leží horské vesnice, z nichž nejnavštěvovanější je Zia ve výšce 293 metrů. Z města Kos je to necelých patnáct kilometrů a zhruba šestadvacet minut jízdy do kopce.

Do Zii se jezdí na západ slunce a je to znát: odpoledne a večer je hlavní ulice plná, dopoledne skoro prázdná. Kdo chce mít vesnici pro sebe, přijede dopoledne; kdo chce výhled, musí počítat s tím, že na parkování nebude sám.

Solné jezero a co s ním

Několik set metrů západně od Tigaki leží solné jezero Alykes na místě bývalých salin. Když je v něm voda, tedy v zimě a na jaře, zdržují se u něj ptáci včetně plameňáků. V hlavní sezóně bývá vyschlé, takže kdo si sem v srpnu zajde pro fotku plameňáků, uvidí solnou pláň. Do textů o Kosu se tenhle cíl často uvádí bez upozornění na roční dobu, a je to zbytečné zklamání.

Lodí na sopečný Nisyros nebo na Kalymnos

Z Kardameny vyplouvají lodě na sopečný Nisyros, z Mastichari trajekty na Kalymnos. Obojí je celodenní výlet a obojí ukazuje něco, co Kos sám nemá: Nisyros sopečný kráter, Kalymnos strmé vápencové stěny, na které se sjíždějí horolezci.

Na kole místo autem

Sever a východ ostrova jsou rovinaté a protkané cyklostezkami, takže se z města Kos dá k plážím dojet na kole. Je to praktický rozdíl proti většině řeckých ostrovů, kde se bez auta nebo autobusu neobejdete. Nejlépe to funguje ve trojúhelníku město Kos, Tigaki, Marmari.

Na vykopávky bez stínu je lepší květen než srpen

Léto je horké a suché, v červenci a srpnu prakticky neprší a nejteplejší bývá srpen. Na Asklepieion, agoru i výstup k Palio Pyli jsou proto lepší květen, červen a září: stín na vykopávkách skoro není. Od listopadu do března se v letoviscích zavírá většina hotelů i restaurací, celoročně žije jen hlavní město.