Na Korfu se jezdí i za Achilleionem a horou Pantokrator

Korfu se prodává jako plážová destinace, ale jeho hlavní přednost je jinde. Ostrov měl jinou historii než zbytek Řecka: čtyři století patřil Benátkám, pak Francii a Británii a k Řecku se připojil až v roce 1864. Z toho vzniklo něco, co v Egejském moři nenajdete, a dá se to za dovolenou celé obejít, protože z hlavního města je nejvzdálenější cíl necelou hodinu daleko.

Staré město Kerkyry a jeho dvě pevnosti

Historické jádro hlavního města je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 2007. Zapsané je jako celek opevněného přístavního města a jeho základ tvoří dvě benátské pevnosti, Stará a Nová. Právě kvůli nim se městu ve středověku říkalo Kastropolis, tedy hradní město.

Benátčané ostrov drželi od roku 1386 do roku 1797, tedy déle než čtyři století, a jejich opevnění se osvědčilo: město odolalo čtyřem velkým obléháním, v letech 1537, 1571, 1573 a 1716. Proto tu zůstala dochovaná zástavba, kterou jinde v Řecku neuvidíte: vysoké domy v úzkých uličkách, postavené tak, aby se vešly za hradby.

Po pádu Benátek se ostrov dostal pod francouzskou a po Vídeňském kongresu roku 1815 pod britskou správu. K Řecku se Jónské ostrovy připojily 21. května 1864, tedy víc než tři desetiletí po vzniku řeckého státu. Tahle jiná dráha dějin je důvod, proč Korfu vypadá, jak vypadá.

Na obejití starého města i obou pevností stačí půl dne. Auto se do jádra nedostane, takže se počítá s parkováním na okraji.

Palác Achilleion si postavila císařovna Sisi

Zhruba deset kilometrů jižně od hlavního města, ve vsi Gastouri, stojí Achilleion. Nechala si ho postavit rakouská císařovna Alžběta, známá jako Sisi. Stavěl se v roce 1890 a otevřel se v roce 1891, jméno dostal po Achillovi.

Po atentátu na císařovnu roku 1898 zůstal palác deset let prázdný. V roce 1908 ho koupil německý císař Vilém II. Po první světové válce ho převzal řecký stát a za obou válek sloužil jako nemocnice a velitelství. Po druhé světové válce v něm fungovalo první řecké kasino a teprve pak se z něj stalo muzeum. Dnes jsou přístupná první dvě podlaží a terasovitá zahrada, která klesá k pobřeží.

Z vrcholu Pantokratoru je vidět albánské pobřeží

Nejvyšší bod ostrova měří 906 metrů a jmenuje se Pantokrator. Vede na něj silnice, takže se dá vyjet autem až nahoru. Na vrcholu stojí klášter: první, angevinský, tu vznikl v roce 1347 a zanikl kolem roku 1537, dnešní kostel pochází z doby kolem roku 1689 a průčelí je z 19. století. Vedle kláštera dnes stojí telekomunikační vysílač.

Výhled je důvod, proč sem lidé jezdí. Vidět je celé Korfu, albánské pobřeží na druhé straně úžiny a za mimořádně jasného dne prý i Itálie zhruba 130 kilometrů daleko. Nejblíž to na Pantokrator mají hosté ze severního pobřeží, tedy z Acharavi a Sidari.

Zátoky pod klášterem v Paleokastritse

Severozápadní pobřeží je úplně jiné než dlouhé severní pláže: útesy porostlé zelení spadají přímo do moře a mezi nimi jsou zaříznuté malé zátoky. Nad jednou z nich stojí klášter z roku 1225, ve kterém je dnes muzeum, a patří k nejnavštěvovanějším místům ostrova.

K Paleokastritse patří i pověst. Korfu se tradičně ztotožňuje s bájným ostrovem Fajáků z Homérovy Odyssey a právě zdejší zátoka se pokládá za místo, kde měl Odysseus přistát a poprvé potkat Nausikau. Doložený fakt to není, ale k místu patří stejně jako klášter.

Canal d'Amour u Sidari

Na severním pobřeží se moře zařezává do medově žlutých pískovcových útesů, které vymodelovaly vítr a voda. Nejužším místem je průliv, kterému se říká Canal d'Amour, česky kanál lásky: podle místní pověsti zůstane pár, který jím propluje, spolu už navždy. Chodit se dá po hraně útesů i sestupovat do jednotlivých zátok pod nimi.

Pontikonissi, Vlacherna a hrad Gardiki

Jižně od hlavního města leží u pobřeží ostrůvek Pontikonissi a vedle něj klášter Vlacherna na úzké šíji. Je to nejfotografovanější dvojice na Korfu a leží po cestě mezi Kerkyrou a Achilleionem, takže se dá spojit do jednoho odpoledne. Ve vnitrozemí na jihozápadě stojí byzantský hrad Gardiki ze 13. století.

Kolik toho stihnete

Vzdálenosti na Korfu jsou malé: z Kerkyry do Paleokastritsy 24,8 km a půl hodiny, do Sidari 35,7 km a tři čtvrtě hodiny, do Acharavi 34 km, na jižní cíp do Kavosu 46,4 km a necelá hodina. Všechno výše popsané se dá zvládnout ze základny kdekoli na ostrově, jen se liší, co je při ruce a co je na celý den.