Rhodos od starého města přes Lindos až k Údolí motýlů

Rhodos má tři velké cíle, kvůli kterým sem lidé jezdí i mimo pláž: středověké město, akropoli nad Lindosem a Údolí motýlů. Kolem nich se dá poskládat týden výletů, aniž byste jeli dvakrát tou samou silnicí.

Ve starém městě Rhodosu se pořád bydlí

Středověké město uvnitř hradeb je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1988 a patří k nejlépe dochovaným v Evropě. Zásadní rozdíl proti jiným památkovým rezervacím je ten, že se v něm pořád bydlí. Mezi památkami jsou běžné domy, obchody a hospody, což se pozná hlavně večer, kdy denní návštěvníci odejdou.

Rytíři svatého Jana město drželi od roku 1310 do roku 1522, kdy je vytlačili Osmané. Zbyl po nich Palác velmistrů z 15. století, Ulice rytířů a mohutné hradby, jejichž dnešní linie vznikla v polovině 14. století. Vstupné do paláce vychází na 20 € (rok 2026).

Nejznámější rhodoská památka přitom nestojí. Kolossos Rhodský, jeden ze sedmi divů starověkého světa, byl dokončen roku 280 před naším letopočtem a už roku 226 před naším letopočtem ho zbořilo zemětřesení. Kde přesně stál, se neví, a představa, že se rozkračoval nad vjezdem do přístavu Mandraki, je pozdější legenda. Průvodci ji přesto opakují.

Akropole nad bílým Lindosem

Druhý velký cíl leží devětačtyřicet kilometrů jižně od hlavního města, hodinu a sedm minut jízdy. Lindos je vesnice s necelými jedenácti sty obyvateli, sevřená mezi dvě zátoky a skálu, na které stojí akropole.

Nahoře uvidíte dórský chrám Athény Lindské, jehož dnešní podoba pochází z doby kolem roku 300 před naším letopočtem, monumentální schodiště a helénistickou sloupovou síň. Přes antické stavby postavili ve 14. století pevnost rytíři svatého Jana, takže si prohlížíte dvě vrstvy najednou. Vstupné je v létě 20 €, v zimě 8 € (rok 2026), občané Evropské unie do 25 let mají vstup zdarma.

Praktická věc, která se snadno podcení: do vesnice se nedá zajet autem. Uličky jsou příliš úzké a vjezd zakázaný, takže auto zůstane na parkovišti nad vesnicí a dolů se jde pěšky zhruba čtvrt hodiny, nebo se jede kyvadlovým busem. Na akropoli se pak ještě stoupá. Choďte brzy ráno: nahoře prakticky není stín a k poledni je vesnice plná výletníků. Pod skálou leží zátoka svatého Pavla, kde podle tradice přistál za bouře apoštol.

V Údolí motýlů se nesmí hlučet

Údolí motýlů je soutěska s potokem a vodopády pětadvacet kilometrů od hlavního města. Od pozdního jara se v ní shromažďují tisíce přástevníků kostivalových, konkrétně rhodoského poddruhu, které přitahuje vůně stromů ambroně východní.

Slovo motýl je tu trochu zavádějící, jde o noční můry, a hlavně: nesmějí se plašit. Přástevníci nemají vyvinuté ústní ústrojí, takže nedokážou doplnit energii. Když je vyrušíte, zbytečně létají a spotřebují zásoby, které potřebují na rozmnožování. Tleskání a házení kamínků do porostu, které v údolí občas uvidíte, populaci prokazatelně škodí.

Kamiros a Filerimos zůstávají bez davů

Kamiros na západním pobřeží, čtyřiatřicet kilometrů od hlavního města, je vykopávka antického města, přes kterou se nikdy nepostavilo nic dalšího. Proto je z ní čitelný půdorys ulic, domů a vodovodu, což je na řecké poměry vzácnost. Filerimos je kopec nad Ialyssem s klášterem a základy antického Ialysu; z vrcholu je vidět celé severní pobřeží.

Na jihu hrad Monolithos a šíje Prasonisi

Hrad Monolithos stojí na osamělé skále na jihozápadě a je volně přístupný. Ještě dál na jih leží Prasonisi, písečná šíje mezi dvěma moři: na jedné straně vlny a kitesurfaři, na druhé klidná voda. Z hlavního města je to 91,6 km a skoro dvě hodiny jízdy, takže je to celodenní výlet, ne odpolední zajížďka.

Blíž k severu jsou dva cíle na půl dne: lázeňský areál Kallithea z italského období, dnes upravený jako pláž se skalními zátokami, a Sedm pramenů, stinné údolí s jezírkem ve vnitrozemí nad Kolymbií.

Hornaté vnitrozemí s Attavyrem a vínem z Embony

Vnitrozemí ostrova je hornaté, řídce osídlené a porostlé borovicemi a cypřiši. Vrcholí Attavyrem, který má 1 215 m n. m. a je nejvyšším bodem Rhodosu. Pod ním leží Embonas, vesnice, která se živí vínem, a cesta k ní je zároveň nejrychlejší způsob, jak z ostrova zmizet do míst, kde nejsou hotely.

Autobus k pláži, auto na výlety mimo osu letovisek

Mezi hlavním městem a hlavními letovisky jezdí autobusy, které stačí na cestu k pláži a zpět. Na výlety popsané výš je ale praktičtější auto, protože Kamiros, Monolithos i Prasonisi leží mimo hlavní letoviskovou osu. Vzdálenosti přitom nejsou zanedbatelné: ostrov měří osmasedmdesát kilometrů na délku a z letiště na jižní cíp je to skoro dvě hodiny.

Rozumný plán na týden vypadá tak, že si necháte jeden den na staré město, jeden na Lindos s okolím, jeden na západní pobřeží s Kamirem a Petaloudes a zbytek na pláž. Kdo bydlí v Kiotari nebo v Pefkosu, ať počítá s tím, že cesta do hlavního města zabere ráno i večer hodinu.

V červenci a srpnu není na akropoli kam se schovat

Pro prohlídky jsou nejlepší květen, červen a září. V červenci a srpnu vystupuje průměrné denní maximum nad třicet stupňů a na akropoli ani v Kamiru není kam se schovat. Zato prakticky neprší: v červenci naprší v průměru 0,7 mm, v srpnu 1,3 mm.