Korfu
Κέρκυρα / Kerkyra
Nejzelenější řecký ostrov s benátským starým městem na seznamu UNESCO. Leží na dohled od Albánie, dá se objet za den a jako jediná řecká destinace je dostupný autem bez noční plavby.
Zelený ostrov, který se dá objet za den
Korfu leží nejseverněji z Jónských ostrovů, v úžině mezi řeckou pevninou a Albánií. Je zelené, protože Jónské moře dostává výrazně víc srážek než Egejské; olivové háje a cypřiše, kvůli kterým sem lidé jezdí, jsou přímý důsledek téhle vody. Ostrov měří zhruba 60 km na délku a 30 km na šířku, má 592,9 km2 a žije na něm 99 134 lidí.
Z toho plyne hlavní rozdíl proti Krétě: základna tu nerozhoduje o dosahu výletů, ale o charakteru okolí. Z nejsevernějšího letoviska na nejjižnější cíp je to necelých osmdesát kilometrů, z hlavního města je nejdál Kavos, 46,4 km a necelá hodina.
Sever, západ a jih
Sever ostrova je hornatý, vévodí mu Pantokrator (906 m n. m.), na jehož vrchol se dá vyjet autem a je z něj vidět celé Korfu i albánské pobřeží. Pod horou leží dlouhé pláže u Sidari s pískovcovými útesy a průlivem Canal d'Amour a u Acharavi, což je sídlo obce Severní Korfu. Tahle část je nejoblíbenější u rodin.
Severozápad je strmý a útesovitý. Paleokastritsa je soustava zátok mezi skalami s klášterem z roku 1225 nad mořem, tedy úplně jiný typ pobřeží než dlouhé severní pláže.
Střed a jih jsou nižší a plošší. Kolem hlavního města Kerkyry je nejvíc služeb, jižně od něj leží bývalá rybářská vesnice Benitses s marínou. Na jižním cípu je Kavos, letovisko zaměřené na mladé a noční život; kdo hledá klid, ten se mu vyhne.
Co je tu vidět
Staré město Kerkyry je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 2007 a vděčí za to dvěma benátským pevnostem, kvůli kterým se městu říkalo Kastropolis, hradní město. Benátčané ostrov drželi od roku 1386 do roku 1797 a jejich opevnění odolalo čtyřem velkým obléháním. Po Vídeňském kongresu roku 1815 připadlo Korfu Británii a 21. května 1864 se Jónské ostrovy připojily k Řecku.
Druhá slavná stavba je Achilleion, palác rakouské císařovny Alžběty přezdívané Sisi. Vznikl v roce 1890, otevřel se v roce 1891 a stojí ve vsi Gastouri zhruba 10 km od hlavního města.
Sezóna a doprava
Letecký provoz vrcholí zhruba od dubna do října a ve stejném okně mají otevřeno letoviska. Od listopadu do března se v Sidari, Acharavi, Kavosu a Paleokastritse zavírá většina hotelů i restaurací; celoročně žije jen Kerkyra.
Letiště Ioannis Kapodistrias (kód CFU) je prakticky ve městě, do centra Kerkyry je to 2,8 km a čtyři minuty. Autem se sem dojede přes přístav Igoumenitsa na řecké pevnině: z Prahy je to 1 813 km a zhruba devatenáct hodin čisté jízdy, plavba do Kerkyry trvá hodinu deset až hodinu a půl a do jižního přístavu Lefkimmi zhruba tři čtvrtě hodiny.
