Na Maltě je jedno letiště, žádná dálnice a spousta autobusů
Země má jediné letiště a nejdelší transfer na hlavním ostrově trvá 36 minut. Jak se dostat z letiště do letoviska, kdy se vyplatí auto a co obnáší levostranný provoz.
Ilustrační foto, generováno AI
Jediné letiště a krátké transfery
Malta má jediné mezinárodní letiště, Malta International Airport (MLA) v Luqe jihozápadně od Valletty. V roce 2024 odbavilo skoro devět milionů cestujících, zatímco v roce 2011 to bylo 3,5 milionu; za růstem stojí hlavně nízkonákladoví dopravci. Je to hlavní uzel KM Malta Airlines a operační základna Ryanairu a jeho dcery Malta Air.
Hlavní zpráva pro cestovatele zní, že transfery jsou krátké. Do Cospicuy je to 5,4 kilometru a devět minut, do Valletty 7,2 kilometru a jedenáct minut, do Sliemy devět kilometrů a třináct minut, do Mdiny 9,9 kilometru a dvanáct minut. Nejdelší cesta na hlavním ostrově vede do Cirkewwy na severním cípu: 27,4 kilometru a 36 minut. Do Mellieħy je to 22,9 kilometru a 27 minut, do Bugibby sedmnáct kilometrů a 21 minut.
Na Gozo se počítá s trajektem: do přístavu Mgarr je to 33,5 kilometru a 62 minut, do Victorie 39,5 kilometru a 71 minut.
Autobusy jsou hlavní veřejná doprava
Autobusy na Maltě jezdí od roku 1905 a jsou to dodnes jediné veřejné dopravní prostředky na ostrovech; železnice ani tramvaje neexistují. Síť provozuje Malta Public Transport, od roku 2015 pod španělskou skupinou Alsa, a flotila má přes čtyři sta klimatizovaných autobusů.
Většina linek vyjíždí z terminálu ve Vallettě u městské brány. Znamená to dvě věci: z hlavního města se dostanete kamkoli bez přestupu, ale při cestách napříč ostrovem se do Valletty často vracíte. Výjimkou je Msida, kudy prochází velká část linek a odkud se dá přestupu vyhnout.
Jedna věc mate: veřejná doprava je na Maltě od října 2022 zdarma, ale jen pro rezidenty s kartou Tallinja, na kterou je potřeba doklad o pobytu. Turista si ji pořídit nemůže a jízdné platí. Konkrétní tarif pro rok 2026 v tomhle článku schválně neuvádíme, protože ho nemáme ověřený.
Trajekty
Na Gozo jezdí trajekt společnosti Gozo Channel Line z Cirkewwy do Mgarru. Provoz je celoroční včetně nočních spojů a lodě berou auta i pěší. Přeplavba měří 6,5 kilometru a i s naloděním zabere zhruba osmadvacet minut. Terminál v Mgarru se přestavoval od roku 2001 do roku 2008 za 9,3 milionu eur a odbaví zhruba šest set cestujících a dvě stě aut.
Kromě toho jezdí přívozy přes záliv: ze Sliema Ferries do Valletty přes Marsamxett Harbour a z Valletty do Tří měst přes Grand Harbour. Obojí je rychlejší než objíždět záliv autem a zároveň to je nejhezčí pohled na hradby, jaký na Maltě dostanete.
V červenci 2025 se v Bugibbě otevřel nový trajektový terminál pro rychlolinku Sliema, Bugibba a Mgarr. Ceny ani jízdní řád pro sezónu 2026 ověřené nemáme.
Na Comino běžný trajekt nejezdí; slouží tam sezónní výletní lodě z Cirkewwy, z Mgarru a ze severních letovisek.
Tři háčky půjčeného auta na Maltě
Auto se na Maltě půjčuje běžně, ale má tři háčky.
Jezdí se vlevo. Malta je spolu s Británií, Irskem a Kyprem jednou ze čtyř zemí Evropy s levostranným provozem, což je dědictví britské správy.
Není tu jediná dálnice. Silniční síť má 3 096 kilometrů, z toho 114 kilometrů patří do transevropské sítě, ale dálnice žádná. Jezdí se po okreskách přes obce a průměrná rychlost tomu odpovídá.
Aut je extrémně moc. Na tisíc obyvatel připadá 766 vozidel a v říjnu 2021 bylo registrovaných 411 056 aut, tedy zhruba 1 254 vozidel na kilometr čtvereční. Parkování ve Vallettě, ve Sliemě a v St Julian's je proto věda a do Mdiny se autem vůbec nesmí, provoz uvnitř hradeb je jen pro rezidenty.
Auto dává smysl, pokud bydlíte ve vnitrozemí, jezdíte na Gozo nebo chcete stíhat víc cílů denně. Kdo bydlí ve Sliemě nebo v Bugibbě a jezdí na výlety, vystačí si s autobusy a auto si půjčí na den nebo dva.
Dálniční známka ani mýto na Maltě neexistují.