Hrvatské Zagorje ukrývá zámky i neandertálce hodinu od Záhřebu

Hrvatské Zagorje leží severně od Medvednice, mezi Záhřebem a slovinskou hranicí. Je to kopcovitý kraj s vinicemi, roztroušenými vesnicemi na hřbetech a s hustotou zámků, poutních míst a termálních pramenů, jakou jinde v Chorvatsku nenajdete. Z hlavního města je všechno do hodiny jízdy, takže se to dá projet za den, nebo v klidu za dva.

Pro Čecha, který jede autem k moři, je Zagorje pořád ještě první den cesty. Právě proto se hodí vědět, co tu stojí za zastávku.

Zámek Trakošćan stojí nad umělým jezerem

Nejfotografovanější místo celého kraje. Zámek vznikl ve 13. století jako menší hrad v systému opevnění Zagorského knížectví a poprvé je písemně doložený ve 14. století. Od roku 1568 patřil rodu Draškovićů, kteří ho v roce 1592 rozšířili o dělové věže a vytvořili nádvoří s arkádami.

Dnešní podobu ale zámek nedostal ve středověku, ale v letech 1850 až 1860. Přestavbu vedl podmaršálek Juraj Drašković v duchu romantismu a nechal ho přestavět novogoticky; spolu s tím vznikl kolem zámku park se vzácnými dřevinami a s umělým jezerem, po jehož břehu dnes vede okružní stezka. Uvnitř je rytířský sál s brněními ze 16. století, sbírka zbraní a portrétů a zachovaná zámecká kuchyně. V parku stojí kaple svatého Jana z roku 1752.

Se zhruba čtyřiceti tisíci návštěvníky ročně je Trakošćan jedním z nejnavštěvovanějších chorvatských zámků. Ve vesnici pod ním přitom trvale žije devatenáct lidí; kromě hotelu s restaurací tu nejsou žádné služby.

V Krapině leží nejznámější naleziště neandertálců

Na kopci Hušnjakovo v Krapině leží naleziště, které změnilo představu vědy o neandertálcích. Vykopávky tu vedl v letech 1899 až 1905 Dragutin Gorjanović-Kramberger a našel při nich zhruba devět set lidských fosilních kostí, kamenné nástroje z paleolitu a pozůstatky jeskynního medvěda, vlka, losa a nosorožce. Stáří naleziště se odhaduje na sto třicet tisíc let a je to první paleontologická přírodní památka v Chorvatsku.

Muzeum krapinských neandertálců se otevřelo 27. února 2010, má dvanáct set metrů čtverečních expozice na dvou podlažích a je postavené ve svahu mezi kopci Hušnjakovo a Josipovac. Je to cíl, který funguje za každého počasí a se školními dětmi obzvlášť dobře.

Termály v Krapinských Toplicích vyjdou levněji

Lázeňské místo v kotlině otevřené k jihu, sto šedesát čtyři metrů nad mořem a padesát kilometrů od Záhřebu. Lázeňství tu založil Jakob Badl a dnes tu funguje léčebna zaměřená na revmatická onemocnění a rehabilitaci, k ní bazénové a wellness areály při hotelech. Hlavním tahem je cena: termální pobyt tu vyjde podstatně levněji než u srovnatelných lázní v Rakousku nebo v Maďarsku.

Marija Bistrica je hlavní poutní místo Chorvatska

Na severovýchodním svahu Medvednice, dvaačtyřicet kilometrů od Záhřebu, leží hlavní mariánské poutní místo Chorvatska. Obec se poprvé připomíná v roce 1209 a farnost v roce 1334, dnešní jméno má ale od roku 1731, kdy záhřebský biskup Juraj Branjug vysvětil nově upravený kostel Panny Marie Sněžné. Nad obcí vede křížová cesta. Při velkých poutích je tu plno a zaparkovat se dá jen s obtížemi.

Barokní Varaždín byl deset let hlavním městem

Na severovýchod od Zagorje leží Varaždín, nejcelistvěji barokní chorvatské město. Má to konkrétní příčinu: v letech 1767 až 1776 byl hlavním městem Chorvatska, protože tu Marie Terezie zřídila Chorvatskou královskou radu. Po velkém požáru v roce 1776 se správa přestěhovala do Záhřebu, ale paláce z těch deseti let zůstaly. Na konci srpna tu probíhá pouliční festival Špancirfest, který se koná od roku

Radši dva cíle za den než pět

Zagorje se dá projet ze Záhřebu jako denní okruh, ale vzdálenosti se v mapách často uvádějí vzdušnou čarou a skutečnost je jiná. Ze Záhřebu je to na Trakošćan devětasedmdesát kilometrů a hodinu a pět minut, z Trakošćanu do Krapiny jednadvacet kilometrů, z Krapiny do Krapinských Toplic čtrnáct. Do Varaždína je to ze Záhřebu sedmaosmdesát kilometrů, ale z Trakošćanu už jen devětatřicet.

Kdo chce mít dost času, přespí jednu noc přímo v kraji, ideálně v Krapině nebo v Krapinských Toplicích. Kdo má na Zagorje jen jeden den, ať si vybere dva cíle, ne pět. A kdo hledá klidnější základnu než hlavní město, může spát v Samoboru na opačné, západní straně Záhřebu a Zagorje objet odtud.