Santorini vás postaví před volbu mezi kalderou a pláží

Ostrov má dvě strany a vybíráte jen mezi nimi

Santorini je největší ostrov malého kruhového souostroví, které zbylo po propadlém sopečném kráteru, tedy po kaldeře. Západní strana je hrana té kaldery: sráz vysoký kolem čtyř set metrů s bílými vesnicemi nahoře. Je odtud výhled, kvůli kterému se na ostrov jezdí, ale nejsou tu žádné pláže. Východní a jižní strana je pravý opak, dlouhé pláže s černým sopečným pískem a žádný pohled do kaldery.

Tohle rozhodnutí je při výběru ubytování jediné, na čem doopravdy záleží. Ostatní se dá dohnat, protože vzdálenosti jsou malé: z Firy do Oii je to 11,4 kilometru a čtrnáct minut autem, z Firy do Kamari 8,1 kilometru a jedenáct minut. Ať bydlíte kdekoli, na druhou stranu ostrova se během pobytu podíváte.

Na hraně kaldery se platí za výhled

Fira je hlavní město ostrova a stojí na hraně čtyřsetmetrového srázu. Sbíhají se tu autobusové linky do všech vesnic i na obě velké pláže, dolů k přístavu vede klikatá pěšina a lanovka a jsou tu Archeologické muzeum Théry a Muzeum prehistorické Théry.

Skladba ubytování: od jednoduchých pokojů v ulicích za hlavní třídou po hotely přímo na hraně s bazénem nad propastí. Rozptyl cen je tady největší z celého ostrova.

Pro koho: pro první návštěvu a pro pobyt bez auta. Z Firy se dostanete všude.

Co za to: ruch. Fira je nejživější místo ostrova a v hlavní sezóně je to znát, stejně jako na parkování.

Firostefani je severní pokračování Firy, vzdálené 1,9 kilometru a tři minuty jízdy. Výhled má stejný, hotely bývají menší a večer je tu podstatně klidněji. Je to nejjednodušší způsob, jak mít kalderu a nebydlet v centru.

Imerovigli leží nejvýš na hraně a je protkané úzkými dlážděnými pěšinami. Žije v něm 469 stálých obyvatel a na nedaleké skále Skaros stojí zbytky benátského hradu, který v roce 1207 postavil Marco Sanudo.

Pro koho: pro páry a pro ty, kdo chtějí výhled a ticho zároveň.

Co za to: schody a kufry. K části ubytování se autem nedojede.

Oia na severozápadním cípu má 1 087 obyvatel a je to nejfotografovanější vesnice ostrova. Kapitánské domy v horní části pocházejí z konce 19. a začátku 20. století, kdy tu bohatlo obchodní loďstvo plující od Alexandrie do Ruska. Část vesnice zničilo zemětřesení v roce 1956.

Pro koho: pro kratší pobyt, kde je hlavním cílem samotná Oia.

Co za to: dojezd a nápor. Z letiště je to sem 18,1 kilometru, nejdál ze všech základen, a parkování je v sezóně problém stejně jako ve Fiře. Odpolední příliv návštěvníků kvůli západu slunce se vás bude týkat, i když budete bydlet uvnitř.

Kamari a Perissa mají tmavý sopečný písek

Obě velké pláže leží na východní a jižní straně a mají tmavý písek a oblázky ze sopečného materiálu. Koupat se dá od června do října, moře je nejteplejší v srpnu a září, kolem 25,8 a 25,3 stupně. Tmavý povrch se přes den rozpaluje víc než světlý písek, takže se hodí plážová obuv.

Kamari je z celého ostrova nejblíž letišti, 3,8 kilometru a sedm minut. Má souvislou promenádu za pláží a plnou infrastrukturu.

Perissa leží pod horou Mesa Vouno, z letiště 11,5 kilometru a osmnáct minut. Bývá o něco méně rušná než Kamari.

Pro koho: pro rodiny, pro delší pobyt u vody a pro každého, komu se nechce platit příplatek za výhled.

Co za to: kalderu uvidíte jen na výlet.

Pozor na jednu věc, kterou si lidé pletou při plánování: Kamari a Perissa jsou od sebe vzdušnou čarou něco přes kilometr, ale silnicí 8,5 kilometru a šestnáct minut, protože mezi nimi stojí právě Mesa Vouno. Nejsou to sousední pláže, mezi kterými se dá přecházet.

Pyrgos a Akrotiri leží ve vnitrozemí

Pyrgos je postavený amfiteatrálně na kopci a na jeho vrcholu jsou zbytky benátského hradu Kasteli, kdysi správního centra ostrova. Má 1 078 obyvatel a patří k nejméně turismem poznamenaným vesnicím. Z letiště je to sem 8,4 kilometru, do Firy 6,5 kilometru a deset minut.

Akrotiri na jihu má 515 obyvatel a zbytky benátského hradu Goulas. Zhruba dva kilometry jihovýchodně leží minojské naleziště Akrotiri, sídliště z doby bronzové zasypané sopečným popelem, ve kterém se kope od roku 1967. Na západním cípu ostrova stojí maják z roku 1892.

Pro koho: pro druhou návštěvu ostrova, pro cestu autem a pro nižší ceny než na hraně kaldery.

Co za to: bez auta se tu obejdete hůř než ve Fiře nebo v Kamari.

Sezóna rozhodne za vás

Hlavní sezóna trvá od května do října a koupací od června do října. Od listopadu do dubna má moře pod dvacet stupňů, v lednu a únoru spadne kolem 57 a 58 milimetrů srážek a velká část hotelů na hraně kaldery je zavřená. Mimo sezónu je tedy volba obvykle jednoduchá, protože vybíráte z toho, co je zrovna otevřené.

Léto je tu proti pevninskému Řecku mírnější, v srpnu vychází průměrné denní maximum 26,8 stupně, protože ostrov ovívá vítr. Ten samý vítr ale umí zvednout vlny na plážích na východní straně.

Bez auta to jde, ale ne odevšud

Z Firy jezdí autobusy do všech hlavních vesnic i na obě velké pláže, takže Fira, Firostefani, Kamari a Perissa fungují i bez vlastního dopravního prostředku. Auto nebo skútr se vyplatí, pokud chcete bydlet v Pyrgosu, v Akrotiri nebo mimo vesnice. Počítejte přitom s tím, že parkování v Oii a ve Fiře je v hlavní sezóně problém.