Z centra Innsbrucku vyjedete lanovkou nad dva tisíce metrů

Město, ze kterého se jede nahoru pěšky

Innsbruck leží v 574 metrech a hřeben Nordkette se nad ním zvedá o víc než půldruhého kilometru. Lanovka nezačíná někde na okraji, ale u stanice Congress přímo v centru, pár minut od Zlaté stříšky. To je kombinace, jakou jiné alpské město nenabízí.

Tři úseky Nordkette z Congressu na Hafelekar

Cesta se skládá ze tří částí. Nejdřív pozemní lanovka Hungerburgbahn, kterou v dnešní podobě otevřeli 1. prosince 2007 podle návrhu Zahy Hadid. Na ni navazuje kabinová lanovka na Seegrube v 1 905 metrech a poslední úsek končí na Hafelekaru v 2 269 metrech; vrchol Hafelekarspitze nad stanicí má 2 334 metrů.

Historie horních úseků sahá do roku 1928: trať z Hungerburgu na Seegrube byla otevřena 9. července, navazující úsek na Hafelekar 21. července téhož roku. Původní stanice navrhl architekt Franz Baumann.

Jízdenky se liší podle toho, kam jedete a jaký typ zvolíte. Na Hungerburg vyjdou na 5 až 14 eur, na Seegrube na 18,10 až 50,40 eura a na Hafelekar na 20,20 až 56 eur. V zimě tu funguje i lyžování, 13 kilometrů sjezdovek mezi 860 a 2 260 metry, s denním skipasem za 56 eur; terén je ale strmý a patří zkušeným.

Patscherkofel a jeho olympijské sjezdy nad Igls

Na druhé straně údolí se zvedá Patscherkofel s 2 246 metry. Vede na něj desetimístná gondola z Igls, která jezdí od prosince 2017. Hora hostila olympijské sjezdy v letech 1964 a 1976, takže se po nich dá sjet nebo je alespoň vidět shora.

Nahoře stojí Patscherkofelhaus z roku 1887 a nejvýše položená alpská botanická zahrada v Rakousku. Po hřebeni vede stezka Zirbenweg jedním z největších a nejstarších limbových porostů v Evropě; je to nejlepší letní důvod, proč sem vyjet. Do Igls je to z centra Innsbrucku sedm kilometrů a zhruba deset minut.

Co se vyplatí koupit

Innsbruck Card stojí 49 eur na 24 hodin, 55 eur na 48 hodin a 66 eur na 72 hodin, děti od šesti do patnácti let platí polovinu. Zahrnuje 22 muzeí a památek, městskou dopravu, vyhlídkový autobus a jednu jízdu nahoru a dolů vybranými lanovkami. Kdo plánuje jeden výjezd lanovkou a k tomu muzea, vyjde s ní obvykle levněji než při nákupu po jednotlivých položkách.

Kdy jet nahoru

Ráno bývá nad údolím lepší viditelnost, odpoledne se v létě častěji tvoří oblačnost. V zimě se výjezd hodí spojit s lyžováním, mimo sezónu jsou lanovky v omezeném provozu, hlavně v listopadu a v druhé polovině května. Vzhledem k tomu, že nahoře je o deset až patnáct stupňů chladněji než ve městě, patří do batohu bunda i v létě.

Kam dál z hřebene

Ze Seegrube i z Hafelekaru vedou značené hřebenové stezky s výhledem na celé Innské údolí a na Stubaiské Alpy. Z Patscherkoflu se dá po Zirbenwegu dojít až nad sousední obce a sjet lanovkou zpět. Kdo chce kombinovat město a hory, zvládne oboje během jednoho dne: dopoledne historické jádro se Zlatou stříškou z let 1497 až 1500, odpoledne výjezd nad dva tisíce metrů.

Architektura jako důvod k jízdě

Nordkettenbahnen jsou zajímavé i pro toho, kdo nahoru nechce. Hungerburgbahn v dnešní podobě navrhla architektka Zaha Hadid a otevřen byl 1. prosince 2007; stanice připomínají ledovcové kry a patří k nejfotografovanějším stavbám ve městě. Původní horské stanice z roku 1928 navrhl Franz Baumann a jsou ukázkou meziválečné alpské moderny.

Ze stejné architektonické dílny pochází i skokanský můstek Bergisel nad městem, jehož dnešní podoba je z roku 2001. Trojice staveb se dá projít během jednoho dne a je to jiný pohled na město než z náměstí.

Praktické shrnutí před výjezdem

Lanovka na Nordkette startuje u stanice Congress v centru, takže odpadá hledání parkoviště na okraji města. Nahoře na Hafelekaru je o poznání chladněji než v údolí, i v létě se hodí bunda a pevná obuv, protože hřebenové stezky jsou kamenité.

V zimě se dá výjezd spojit s lyžováním; Nordkette má 13 kilometrů sjezdovek mezi 860 a 2 260 metry a denní skipas za 56 eur, ale terén je strmý a nehodí se pro začátečníky ani pro děti. Ty budou spokojenější na Patscherkoflu nebo v areálech ve Stubaitalu.