Sakarun na Dugém otoku umí zklamat

Dugi otok se prodává na jedné fotce: bílý písek, tyrkysová voda, borovice kolem. Ta fotka je ze Sakarunu a je pravdivá, ale neúplná. Ostrov má třiačtyřicet kilometrů délky, pobřeží obou stran je úplně jiné a Sakarun je jen jedna zátoka na severozápadě.

Sakarun má písek pod hladinou, oblázky na břehu

Pláž je dlouhá zhruba osm set metrů a leží v zátoce o rozloze osmdesáti hektarů, otevřené k jižnímu volnému moři. Voda je v ní hluboká kolem deseti metrů. To, co jí dělá pověst, je jemný bílý písek pod hladinou; na břehu jsou naopak hrubší oblázky, takže boty do vody se hodí. Kolem roste garig, makie a borovice černá i alepská, v podmoří jsou louky posidonie. Celá severozápadní část ostrova včetně pláže je chráněná jako významná krajina.

A teď to druhé. Sakarun je otevřený k volnému moři, takže na něj proud naplavuje mořskou trávu i nečistoty. Nejsou výjimkou dny, kdy pláž vypadá výrazně hůř než na fotkách. Není to pravidlo, ale je dobré to vědět předem a mít záložní plán.

Jak se na Sakarun dostat

Nejblíž jsou Soline, odkud jsou to dva kilometry a dá se dojít pěšky. Z Veli Ratu je to zhruba deset minut jízdy a z Božavy pět kilometrů. Z Božavy tam navíc v sezóně jezdí turistický vláček zhruba každou hodinu, takže se na pláž dostanete i bez auta.

Parkoviště je jediné a v červenci a srpnu se plní dopoledne. Kdo chce mít pláž pro sebe, ať vyrazí brzy ráno, nebo naopak po čtvrté hodině odpoledne.

Ze Sali na jihu ostrova je to na Sakarun přes čtyřicet kilometrů, tedy víc než hodina jízdy tam a zpátky. Kdo jede na ostrov hlavně kvůli téhle pláži, má se ubytovat na severu.

Kde je klid místo písku

Zbytek ostrova nabízí kamenité a oblázkové zátoky, kterých je díky členitému pobřeží spousta a v hlavní sezóně bývají poloprázdné.

• Soline mají mělkou chráněnou zátoku přímo v osadě. Když fouká jižní vítr a na Sakarunu se koupat nedá, chodí se sem.
• Božava leží v chráněné zátoce pod borovým parkem, takže je tu na rozdíl od většiny ostrova stín.
• Zaglav a Brbinj jsou přístavní zátoky s klidnou vodou, vhodné, když nechcete nikam jezdit.
• Na Veli Ratu, tedy na severozápadním cípu, je několik zátok, do kterých se ani v srpnu nikdo neobtěžuje zajet.

Telašćica nabízí útesy a slané jezero Mir

Na jihovýchodě ostrova leží park přírody Telašćica, vyhlášený v roce 1988. Není to místo na ležení u vody, ale stojí za den. Patří k němu největší a nejbezpečnější přírodní přístav Jadranu, útesy zvedající se až dvě stě metrů nad moře a padající devadesát metrů pod hladinu, a slané jezero Mir s bahnem, kterému se přisuzují léčivé účinky. Ze Sali je to sem šest kilometrů.

Kornati jsou výlet, ne pláž

Souostroví s devětaosmdesáti ostrovy je vidět z jižního konce ostrova a jezdí se na něj lodí. Na koupání to ale není: na Kornatech není pitná voda, stín ani zázemí a platí tam zákaz sběru mušlí i kamenů. Berte to jako celodenní plavbu za krajinou, ne jako přesun na jinou pláž.

Kdy na ostrov jet kvůli koupání

Hlavní sezóna trvá od června do září a mimo ni je většina ostrova zavřená, včetně vláčku na Sakarun. Nejlepší poměr mezi teplotou vody a počtem lidí nabízí konec června a první polovina září: moře je teplé, parkoviště u Sakarunu se dá zabrat i v deset dopoledne a v zátokách na severu bývá poloprázdno.

V červenci a srpnu je potřeba počítat s tím, že se na trajekt čeká, že se ubytování vyprodává měsíce dopředu a že Sakarun v poledne připomíná spíš letovisko než odlehlou pláž. Ostrov přitom nemá kapacitu, aby to rozředil: žijí tu necelé dva tisíce lidí.

Vyberte si půlku ostrova dřív než ubytování

Vyberte si půlku ostrova dřív než ubytování. Sever znamená Sakarun a koupání, jih znamená služby, Telašćicu a lodě na Kornati. Přejezd mezi nimi trvá skoro čtyřicet minut po úzké silnici, takže se to nedá dělat každý den bez toho, aby dovolená byla hlavně o ježdění.