Jánošíkove diery i lanovka na hřeben leží v Malé Fatře

Malá Fatra je malé pohoří a to je při plánování výletů výhoda: většina cílů leží do půl hodiny jízdy od sebe a dají se skládat po dnech. Následující výběr vychází z toho, co je v oblasti ověřené a dostupné bez horského vůdce.

Jánošíkove diery po lávkách a žebřících

Soustava soutěsek Dierového potoka nad Terchovou se dělí na Dolné, Nové a Horné diery. Trasa vede dnem soutěsky, tedy po lávkách, kovových žebřících a řetězech zavěšených nad proudem, a mine přes dvacet vodopádů. Zajištěný okruh měří 4,9 kilometru, stoupá o 290 metrů a zabere zhruba dvě a půl hodiny. Nastupuje se z osady Štefanová nebo z Bieleho Potoka, obojí v katastru Terchové, a Dolnými a Novými dierami vede naučná stezka až do sedla Vrchpodžiar.

Trasa nemá úřední sezónní uzávěru, ale to neznamená, že je celoročně schůdná pro každého. Voda teče přímo přes cestu, žebříky bývají kluzké a v zimě se soutěsky mění na led, na který jsou potřeba mačky a zkušenost. Po vydatném dešti se sem nechodí vůbec. Základní vybavení jsou pevné boty, které drží na mokrém kovu, a pláštěnka.

Lanovkou na hřeben z Vrátné doliny

Kdo chce výhledy bez tisícimetrového stoupání, jede do Vrátné doliny. Osmimístná kabinová lanovka vyveze do Snilovského sedla ve výšce 1 492 metrů, tedy přímo na hlavní hřeben, odkud je to na Veľký Kriváň s 1 709 metry i na Chleb s 1 646 metry. V létě jezdí denně od půl deváté do šesti. Ve středisku Paseky jezdí sedačková lanovka a je tu areál aktivit, v létě od jedenácti do šesti; to je varianta pro rodiny s menšími dětmi, které na hřeben nedojdou.

Do doliny se vjíždí soutěskou Tiesňavy s dolomitovými skalními útvary. Z Terchové je to šest kilometrů, ale deset minut, protože se v úzkém místě nedá předjíždět a v sezóně se popojíždí. Parkování je placené a kapacity se plní dopoledne.

Skanzen v Martině

Múzeum slovenskej dediny v areálu Jahodnícke háje na okraji Martina je největší expozice svého druhu na Slovensku. Na patnácti a půl hektaru stojí 143 objektů lidové architektury z Oravy, Kysúc, Liptova a Turce a expozice se otevírala od roku 1972. Je to nejlepší program na den, kdy prší nebo kdy nechcete do hor: prohlídka je venku, ale nezávisí na viditelnosti ani na stavu chodníků.

Hrad Strečno nad průlomem Váhu

Sedm kilometrů východně od Žiliny prorazil Váh mezi oběma polovinami pohoří a nad tímhle místem stojí hrad Strečno. Vznikl na přelomu 13. a

14. století, aby hlídal cestu údolím, v devadesátých letech 20. století prošel kompletní rekonstrukcí a dnes je pobočkou Považského muzea. Z hradeb je vidět celé údolí. Ze Žiliny je to čtvrt hodiny, takže se dá spojit s prohlídkou města.

Žilina a Rajecké Teplice na den, kdy se nechodí

Krajské město na soutoku Váhu, Kysuce a Rajčanky má dobře zachované Mariánské náměstí s podloubím a nad soutokem Budatínský hrad. Dvacet minut jižně leží Rajecké Teplice, lázeňské městečko s termální vodou o teplotě zhruba devětatřicet stupňů, která se používá při léčbě pohybového ústrojí a nervové soustavy. Kolem lázeňských domů je park s jezírkem. Obojí funguje celoročně, takže se hodí do listopadu a dubna, kdy lanovky mívají revize.

Kdy do Malé Fatry jet

Oblast má proti Vysokým Tatrám jednu podstatnou výhodu. Nemá vysokohorské prostředí, a tak v ní neplatí sezónní uzávěra, která tatranské chodníky nad horní hranicí lesa zavírá od listopadu do konce května. Do Malé Fatry se dá jet i v květnu a v říjnu, kdy jsou Tatry pro turistiku zavřené, a to je hlavní argument pro jarní a podzimní termíny.

Severní, vyšší polovina pohoří je od dubna 1988 národním parkem o rozloze 22 630 hektarů. Nejvyšší vrchol Veľký Kriváň má 1 709 metrů a celé pohoří měří dvaapadesát kilometrů na délku.

Jak si dny poskládat

Nejrozumnější je držet se jedné poloviny pohoří na den. Sever s Terchovou a Vrátnou dolinou zabere celý den sám o sobě: buď soutěsky, nebo lanovka a hřeben, obojí najednou je moc. Jih s Martinem a Martinskými holemi je druhý den. Žilina, Strečno a Rajecké Teplice tvoří třetí okruh, protože leží blízko sebe: ze Žiliny je to na hrad čtvrt hodiny a do lázní dvacet minut.

Do Terchové je to z Brna zhruba tři a čtvrt hodiny čisté jízdy a z Prahy něco přes pět, takže se sem vejde i prodloužený víkend. Jede se přes Ostravu a Čadcu, tedy mimo nedokončený úsek slovenské D1 u Ružomberka, který komplikuje cestu na Liptov a do Tater.