Ve Vysokých Tatrách vyřeší většinu výletů tři lanovky
Vysoké Tatry jsou malé, ale strmé. Tři lanovky a dvě doliny pokryjí většinu toho, kvůli čemu se sem jezdí, a dají se stihnout i bez horolezeckého vybavení.
Ilustrační foto, generováno AI
Vysoké Tatry měří 26 kilometrů na délku a 17 na šířku, takže se celé pohoří dá přehlédnout z jednoho místa. Zároveň jsou to velehory: z podhůří ve výšce kolem 700 metrů se hřeben zvedá přes 2 600 metrů a je v něm 26 vrcholů nad 2 500 metrů a 120 ples.
Prakticky to znamená, že převýšení tu bolí víc, než by odpovídalo vzdálenostem na mapě. Většina návštěvníků proto kombinuje lanovku s procházkou nahoře.
Lomnický štít, nejvyšší cíl bez horolezectví
Kabinová lanovka z Tatranské Lomnice stoupá přes mezistanici Skalnaté pleso až na vrchol Lomnického štítu ve výšce 2 634 metrů. Visutý horní úsek jezdí od 19. listopadu 1941, překonává 861 metrů převýšení, jede zhruba devět minut a kabina veze patnáct lidí.
Na vrchol nevede žádná značená turistická cesta, takže lanovka je jediná možnost, jak se sem dostat bez horského vůdce. Pobyt nahoře je omezený zhruba na padesát minut. Od roku 1957 je na štítu astronomické a meteorologické pracoviště.
Při silném větru nebo špatné viditelnosti se horní úsek zastavuje a jízdenka se nedá uplatnit. Vyplatí se proto počítat s náhradním programem.
Hrebienok a Studenovodské vodopády
Levnější a spolehlivější výlet. Pozemní lanovka ze Starého Smokovce funguje od roku 1908, překonává 247 metrů převýšení a za pět minut vyveze na Hrebienok ve výšce 1 285 metrů.
Odsud vede pohodlná cesta ke Studenovodským vodopádům a dál do Malé i Velké Studené doliny, tedy do dvou nejnavštěvovanějších tatranských dolin. Je to nejlepší volba pro první den, kdy si člověk zvyká na nadmořskou výšku, i pro rodiny s menšími dětmi. V zimě tu navíc stojí Tatranský ledový dóm.
Okruh kolem Štrbského plesa
Nejjednodušší tatranská procházka vůbec. Jezero ve výšce 1 346,6 metru má 19,67 hektaru a hloubku 20,3 metru a okruh kolem něj zvládnou i malé děti. Osada Štrbské Pleso k tomu přidává sportovní areál, který vznikl kvůli mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1970.
Pozor: chodník na Kriváň je v úseku Tri studničky až Rázcestie v Krivánskom žľabe uzavřený kvůli pracím a jejich dokončení se odhaduje na přelom září a října 2026.
Když je zavřeno nahoře
Belianska jaskyňa u Tatranské Kotliny je jediná zpřístupněná jeskyně přímo ve Vysokých Tatrách. Prohlídková trasa měří 1 370 metrů, má 874 schodů a převýšení 125 metrů, trvá zhruba sedmdesát minut a uvnitř je pět až šest stupňů. Vstupné pro dospělého je 15 €, pro dítě od čtyř do patnácti let 8 €.
Nad Ždiarem na severní straně je Chodník korunami stromov v Bachledově dolině: dřevěná trasa ve výšce až 24 metrů zakončená dvaatřicetimetrovou vyhlídkovou věží, dolů vede 67 metrů dlouhý suchý tobogán.
V podhůří stojí za návštěvu měšťanská čtvrť Spišská Sobota v Popradu, chráněná od roku 1950, a v Kežmarku hrad z roku 1444 a dřevěný artikulární kostel, který je od roku 2008 na seznamu UNESCO.
Jak se mezi cíli přesouvat
Tohle je věc, kterou Vysoké Tatry umí lépe než většina horských destinací: osady spojuje elektrická železnice. Trať z Popradu do Starého Smokovce a na Štrbské Pleso byla otevřená v prosinci 1908, odbočka do Tatranské Lomnice o tři roky později, celá síť měří zhruba 35 kilometrů. Na Štrbské Pleso navíc jezdí od roku 1896 ozubnicová dráha ze Štrby na hlavní trati.
Vlak se často vyplatí i tehdy, když máte auto. Ze Starého Smokovce na Štrbské Pleso je to sice necelých osmnáct kilometrů, ale silnice stoupá serpentinami a jízda trvá půl hodiny; v sezóně k tomu přidejte hledání parkovacího místa. Mezi Starým Smokovcem a Tatranskou Lomnicí je to naopak jen necelých sedm kilometrů a deset minut.
Auto potřebujete na dvě věci: na severní stranu hřebene do Ždiaru a do Bachledovy doliny, kam železnice nevede, a na výlet do Kežmarku.
Tři dny pokryjí hlavní cíle, den navíc je rezerva
Na lanovku a procházku nahoře stačí půlden, takže tři plné dny pokryjí Lomnický štít, Hrebienok i Štrbské pleso. Pátý den je dobré nechat volný jako rezervu: při silném větru se horní lanovky zastavují a program se musí prohodit.
Kdy se dá kam jít
Od 1. listopadu do 31. května platí ve vysokohorském prostředí sezónní uzávěra: všechny značené chodníky nad horní hranicí lesa, tedy na štíty a do sedel, jsou zavřené. V roce 2026 se otevřely 1. června. Lanovky, doliny pod hranicí lesa a cesty k horským chatám fungují i v zimě.