Osm zápisů UNESCO na Slovensku a kde je hledat

Slovensko se na seznam světového dědictví UNESCO dostalo v roce 1993 hned třemi zápisy najednou a od té doby jich přibylo dalších pět. Pro českého návštěvníka je zajímavé, že se většina z nich nachází v horských regionech nebo v jejich těsném sousedství, takže se dají zařadit jako zajížďka během horské dovolené. Následující přehled se drží těch, o kterých máme ověřené informace.

Spišský hrad a jeho okolí

Nejznámější slovenský zápis je zároveň nejrozsáhlejší. Spišský hrad nad Spišským Podhradím zabírá 41 426 metrů čtverečních a řadí se k největším hradním areálům střední Evropy. Stojí na kopci ve výšce 610 metrů, vznikal od 12. století jako románská pevnost a v roce 1780 vyhořel; od té doby je to zřícenina.

Zápis z roku 1993 ale nezahrnuje jen hrad. Patří k němu i církevní městečko Spišská Kapitula, které stojí přímo naproti přes údolí, samotné Spišské Podhradie a obec Žehra. Dá se to projít jako jeden celek za půl dne.

V Levoči stojí nejvyšší dřevěný gotický oltář světa

V roce 2009 se zápis rozšířil o historické centrum Levoče, konkrétně

28. června. Hlavní důvod stojí v kostele svatého Jakuba na náměstí: oltář Mistra Pavla měří 18,6 metru a je nejvyšším dřevěným gotickým oltářem na světě. V kostele je celkem jedenáct gotických a renesančních křídlových oltářů.

Kolem náměstí stojí renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností a město obepíná hradební systém dlouhý dva a půl kilometru. Nad Levočou se zvedá Mariánská hora s bazilikou, kterou papež v roce 1984 povýšil na baziliku minor; první červencovou neděli sem míří pouť, které se v roce 1995 spolu s Janem Pavlem II. zúčastnilo přes 650 000 lidí.

Ze Spišského Podhradí je to do Levoče osmnáct minut, ze Spišské Nové Vsi čtrnáct a z Popradu šestadvacet. Obojí se proto dá spojit s pobytem ve Vysokých Tatrách i ve Slovenském ráji.

Dřevěné kostely Karpatského oblouku

V roce 2008 přibyl na seznam soubor osmi dřevěných kostelů ze slovenské části Karpat. Dva z nich stojí v regionech, o kterých píšeme.

V Tvrdošíně na Oravě je to kostel Všech svatých z konce 15. století, který byl v 17. století přestavěný renesančně. Za obnovu v roce 1993 dostal ocenění Europa Nostra. V Kežmarku pod Vysokými Tatrami stojí dřevěný artikulární kostel Nejsvětější Trojice, který se na seznam dostal ve stejném roce.

Obojí je zajímavé právě tím, že jde o stavby ze dřeva, které přežily staletí. Prohlídka zabere krátkou chvíli, takže se dá zařadit cestou.

Vlkolínec nad Ružomberkem

Osada nad Ružomberkem ve výšce 720 metrů se na seznam dostala už v roce 1993 jako příklad dochovaného středoevropského venkovského sídla s roubenými domy. První zmínka o ní je z roku 1376 a část domů je dodnes trvale obydlená. Z Ružomberka na Liptově je to krátká zajížďka a je to jediný slovenský zápis, který je vesnicí jako celkem.

Dobšinská ľadová jaskyňa

Jediný přírodní zápis v našem dosahu je na okraji Slovenského ráje. Dobšinská ľadová jaskyňa byla na seznam připsaná v roce 2000 jako rozšíření lokality Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenského krasu, zapsané v roce 1995.

Objevil ji Eugen Ruffínyi s druhy v roce 1870, veřejnosti se otevřela hned v roce 1871 a v roce 1887 byla jako jedna z prvních na světě osvětlena elektricky. Prohlídková trasa měří 515 metrů a trvá zhruba třicet minut, objem ledu přesahuje 110 000 krychlových metrů. V zaledněných částech je mezi minus 3,9 a minus 0,2 stupně, takže i v srpnu je potřeba bunda. Vstupné pro dospělého je čtrnáct eur, děti od čtyř do patnácti let platí sedm.

Pozor na přístup: od parkoviště ke vchodu se stoupá 130 metrů převýšení, což u jeskyně nikdo nečeká a s malými dětmi to překvapí. Nejblíž se k jeskyni bydlí v Dedinkách na jižní straně Slovenského ráje.

Zápisy mimo naše oblasti

Zbývající slovenské zápisy leží mimo horské regiony, o kterých píšeme. Jsou to Banská Štiavnica s technickými památkami v okolí a městská památková rezervace Bardejov, a dále přírodní zápis starých bukových lesů a pralesů Karpat. Ověřená fakta k nim zatím nemáme, proto je tu jen jmenujeme.

Jak si je zařadit do dovolené

Nejhustší je to na Spiši: Spišský hrad, Levoča a Kežmarok leží do půl hodiny od sebe a Dobšinská ľadová jaskyňa je na dosah z jižní strany Slovenského ráje. Kdo tráví dovolenou ve Vysokých Tatrách nebo ve Slovenském ráji, má tři až čtyři zápisy v dojezdu jednoho dne.

Na západě je to řidší. Z Liptova se dá zajet do Vlkolínce nad Ružomberkem, z Oravy do Tvrdošína. Malá Fatra vlastní zápis nemá; její nejbližší je právě Vlkolínec, do kterého je to z Martina zhruba tři čtvrtě hodiny.