V Zillertalu jede ledovec celý rok a v létě je tu levněji
Zillertal se v Česku zná hlavně jako lyžařská destinace, ale letní sezóna je tu delší a levnější. Co jezdí, kam se dá vyjet a co počítat s dětmi.
Ilustrační foto, generováno AI
Zillertal je dvaatřicet kilometrů dlouhé boční údolí Innu, které se v Česku zná hlavně díky zimě. Letní nabídka je přitom širší, než by čekal ten, kdo sem jezdí jen lyžovat: údolí má čtyři velké lyžařské oblasti, jejichž lanovky v létě obsluhují túry, a na svém konci jediný rakouský ledovec s celoročním provozem.
Z Prahy je to do Mayrhofenu 542 kilometrů a zhruba pět hodin čtyřicet minut čisté jízdy, z Brna 606 kilometrů. Rychlejší trasa z Prahy obvykle vede přes Německo a hraniční přechod Kufstein.
Kdy letní sezóna začíná a končí
Lanovky jezdí zhruba od poloviny května do začátku listopadu, ale u jednotlivých drah se termíny liší a mění se rok od roku. Mrtvo je v druhé polovině dubna, v květnu a v listopadu, kdy část hotelů zavírá.
Výjimkou je Hintertuxer Gletscher na konci Tuxertalu. Je to jediný rakouský ledovec s celoročním provozem: otevřeno je 365 dnů v roce od 8:15 do 16:30. I v srpnu se tam dá lyžovat a i v listopadu je co dělat.
Ledovec i v srpnu
Hintertux obsluhuje jedenadvacet lanovek a vleků a jeho nejvyšší body dosahují 3 250 metrů. Panoramatická terasa nahoře je nejvýše dostupné místo celého Zillertalu.
Uvnitř ledovce je přístupná ledová jeskyně Natur Eis Palast, což je jedna z mála možností, jak se v Rakousku podívat dovnitř ledovce. Funguje po celý rok.
Praktická poznámka, kterou lidé podceňují: nahoře je i v létě pod nulou a fouká. Bunda, čepice a rukavice patří do batohu i v srpnu, sluneční brýle taky, protože odraz od sněhu je silný.
Údolí se projede za půl hodiny
Hlavní údolí měří od Fügenu po Mayrhofen necelých třiadvacet kilometrů a projede se za dvacet čtyři minut. To je pro plánování zásadní: ať bydlíte kdekoli, všechno ostatní máte do půl hodiny.
Rozdíly mezi obcemi jsou spíš v nadmořské výšce a ceně:
- Fügen leží nejníž, v 545 metrech, nejblíž dálnici a obvykle nejlevněji. V létě je tu tepleji než jinde v údolí.
- Zell am Ziller v 575 metrech je správním centrem se skutečným náměstím a obchody.
- Mayrhofen v 633 metrech je největší a nejživější, s lanovkami na Penken a Ahorn přímo z obce.
- Finkenberg v 839 metrech je klidnější a leží na půl cesty mezi Mayrhofenem a ledovcem.
- Tux ve 1 281 metrech a Gerlos ve 1 247 metrech jsou nejvýš. V létě je tam chladněji, což v horkých týdnech oceníte.
Kam vyrazit autem
Zillertaler Höhenstraße je horská silnice nad západní stranou údolí. Zhruba dvacetikilometrový hřebenový úsek je placený, pět příjezdových cest z údolí (v průměru osm kilometrů) je zdarma. Je to nejjednodušší způsob, jak se dostat vysoko nad údolí bez lanovky.
Gerlos Straße, tedy zemská silnice B 165, vede z Mittersillu v Salcbursku přes průsmyk Gerlos ve 1 531 metrech do Zillertalu. Měří jednašedesát kilometrů a je to nejkratší spojení mezi Zillertalem a oblastí kolem Zell am See. U Waldu z ní odbočuje cesta ke Krimmlu, na kterou navazuje placená Gerlos Alpenstraße.
Právě za průsmykem, už v Salcbursku, jsou Krimmelské vodopády. S celkovou výškou 380 metrů jsou nejvyšší v Rakousku a patří k nejnavštěvovanějším přírodním cílům země.
S dětmi a bez auta
Údolím jezdí Zillertalbahn, úzkorozchodná dráha o rozchodu 760 milimetrů z Jenbachu do Mayrhofenu. Provozovatel k ní přidává i autobusové linky po údolí, takže se dá Zillertal projet bez auta.
Pro rodiny to znamená, že ubytování nemusí být přímo u lanovky. Zároveň platí, že vysoko položená boční údolí, tedy Tuxertal a okolí Gerlosu, jsou v létě cílem turistů, lezců a paraglidistů, ne rodin s kočárkem.
Termíny lanovek, mýto a ceny karet
Konkrétní termíny letního provozu jednotlivých lanovek se mění a my je zatím ověřené nemáme, stejně jako aktuální mýto na Zillertaler Höhenstraße a Gerlos Alpenstraße. Obojí si zjistěte přímo u provozovatele před odjezdem.
Ceny letních karet hosta a Zillertal Card se také mění po sezónách, takže je berte jako údaj k ověření, ne jako danou věc.
Kolik stojí cesta
Do Zillertalu se z Prahy obvykle jede přes Německo a hraniční přechod Kufstein, z Brna častěji přes Linec a Salcburk. Na rakouské straně budete potřebovat dálniční známku; desetidenní stojí 12,80 €, dvouměsíční 32,00 €.
Úsekové mýto na této trase neplatíte, pokud nepokračujete přes Brenner do Itálie. To je proti cestě do Salcburska nebo do Korutan rozdíl deseti až patnácti eur na jednu jízdu.
Zvlášť se platí jen horské silnice, tedy Zillertaler Höhenstraße a Gerlos Alpenstraße. Obojí je dobrovolné: bez nich se v údolí obejdete, jen se nedostanete tak vysoko autem.
Co Zillertal není
Není to jezerní destinace. Nejbližší velká voda je Achensee severně od údolí, a i ta má teplotu horského jezera, která málokdy překročí dvacet stupňů. Kdo chce v Rakousku v létě hlavně plavat, bude spokojenější v Korutanech.
A není to ani místo na jeden den. Přejezd z Česka trvá skoro šest hodin, takže se sem jezdí na týden nebo aspoň na prodloužený víkend.