Přesun mezi ticinskými jezery využijete na tři hrady v Bellinzoně
Ticino má dvě jezera a mezi nimi čtyřicet minut jízdy, takže se šestidenní plán dělí na dvě základny. Přejezd z Lugana do Ascony přes Bellinzonu stojí 57,8 kilometru a sedmapadesát minut, tedy o sedmnáct minut víc než přímá cesta, a zaplatí se třemi hrady na seznamu UNESCO.
Den 1: Příjezd tunelem a první večer u Luganského jezera
~5 h
Airolo leží v 1 175 metrech hned za jižním koncem gotthardského silničního i železničního tunelu a je to první ticinská obec na cestě od severu. Žije tu 1 476 lidí. Do Lugana odsud zbývá 87,5 kilometru a pětašedesát minut sjezdu údolím.
Největší město Ticina má 62 315 obyvatel a aglomeraci přes 150 000, takže obchody i restaurace fungují mimo sezónu stejně jako v ní. Náměstí s radnicí je střed pěší zóny a leží dvě ulice od vody.
Lugano stojí ve 283 metrech na břehu zálivu, který z obou stran svírají Monte Brè a Monte San Salvatore. Promenáda vede podél vody a je to nejrychlejší způsob, jak pochopit, proč se téhle části Švýcarska říká italská.
Den 2: Lugano shora z Monte San Salvatore
~6 hJižní domácí hora Lugana se zvedá přímo nad jezerem a lanovka na ni vyjíždí ze čtvrti Paradiso na okraji města. Z vrcholu je vidět celý záliv i jižní cíp jezera, kam plán zamíří další den.
Dolní stanice stojí přímo u vody, takže se dá sejít z hory rovnou na oběd a vrátit se pak pěšky po břehu do centra.
Luganské jezero je ledovcového původu, italsky se jmenuje Ceresio a Švýcarsko ho sdílí s Itálií. Lodní linky obsluhují celý záliv a kratší okružní plavba se do odpoledne vejde i s návratem do centra.
Den 3: Morcote na jižním cípu jezera
~7 h
Z Lugana je to 25,2 kilometru a dvaatřicet minut po břehu. Než v roce 1847 vznikla hráz v Melide, bylo Morcote největším přístavem na Luganském jezeře. Dnes je to vesnice ve 285 metrech s podloubími podél vody.
Kostel stojí na skalní terase nad vesnicí a vede k němu kryté schodiště přímo od břehu. Je to jediné skutečné stoupání celého plánu, zbytek dne se chodí po rovině u vody.
Zahrada u vody hned vedle Morcote patří k tomu, čím je obec známá. Leží na jižním cípu jezera, kde je italská hranice na dohled přes vodu.
Zpáteční cesta trvá stejně jako ranní, tedy dvaatřicet minut. Je to poslední noc na téhle základně, ráno se stěhuje na druhé jezero.
Den 4: Stěhování přes Bellinzonu a její tři hrady
~8 h
Třicet kilometrů a šestadvacet minut údolím řeky Ticino. Bellinzona je hlavní město kantonu, leží ve 230 metrech a odjakživa hlídá cestu k alpským průsmykům.
Největší ze tří bellinzonských hradů stojí přímo nad centrem a je z něj vidět dno celého údolí. Soubor hradů a hradeb je na seznamu UNESCO od roku 2000.
Druhý hrad leží nad Castelgrande a spojuje je hradba, takže se mezi nimi dá přejít pěšky. Z jeho nádvoří je nejlépe vidět, jak se opevnění napojuje na svah.
Nejvýše položený z trojice stojí stranou nad městem a dojede se k němu autem. Odsud je vidět, proč šlo údolí uzavřít právě tady: mezi svahy je to nejužší místo celé cesty na sever.
Dnešní přejezd z Lugana měří i s objížďkou přes hrady 57,8 kilometru a sedmapadesát minut. Ascona je nejníže položená obec Švýcarska, leží ve 199 metrech a její hlavní náměstí končí přímo u vody.
Den 5: Locarno, poutní kostel nad ním a Monte Verità
~7 h
Od Ascony je to 3,7 kilometru a šest minut. Piazza Grande je hlavní náměstí Locarna a každý srpen se na něm pod širým nebem promítá filmový festival, po zbytek roku je to podloubím lemovaná plocha s kavárnami.
Poutní kostel stojí v Orselině nad městem a z centra k němu jede lanovka. Je to nejlepší vyhlídka na severní cíp Lago Maggiore, tedy na tu necelou pětinu jezera, která patří Švýcarsku.
Kopec přímo nad městečkem, kde na počátku dvacátého století žila kolonie reformátorů. Od jezera sem vede krátké stoupání a je odsud vidět, jak těsně u sebe Ascona s Locarnem leží.
Locarno s Asconou tvoří aglomeraci kolem 56 000 obyvatel, ale nábřeží v Asconě je z obou klidnější. Lago Maggiore měří 212,5 kilometru čtverečního a Švýcarsku z něj patří 19,9 procenta, zbytek je italský.
Den 6: Údolí Verzasca a zpáteční cesta tunelem
~6 hZ Ascony je to 23,5 kilometru a jedenatřicet minut, z Locarna 17,7 kilometru a čtyřiadvacet minut. Verzasca je pětadvacetikilometrové údolí severně od Lago Maggiore a kamenný obloukový most v Lavertezzu je jeho nejznámější místo.
Vesnice je malá a v sezóně plná, protože se k mostu sjíždí celé pobřeží. Kdo chce mít údolí pro sebe, přijede brzy ráno a odpoledne pokračuje výš k Sonognu na jeho konci.
Z Ascony přes Verzascu k Airolu je to 113,1 kilometru a necelé dvě hodiny. U Airola se vjíždí do gotthardského silničního tunelu, kterým se vracíte na sever. V sezóně se tu před portálem stojí, takže vyjeďte dopoledne.
Ticino je jediný kus Švýcarska, který leží jižně od hlavního alpského hřebene, a je to na něm poznat od první hodiny. U jezer rostou palmy, mluví se italsky a lednová maxima v Luganu i Locarnu dosahují 7,9 stupně. Šest dní je tu tak akorát: dost na obě jezera i na hrady mezi nimi, málo na to, aby se celý den strávil v autě.
Plán stojí na dvou základnách. Tři noci v Luganu pokryjí Luganské jezero, tedy obě domácí hory města i kamenné Morcote na jižním cípu, a dvě noci v Asconě otevřou Lago Maggiore s Locarnem a údolím Verzasca. Čtvrtý den je přejezd mezi nimi a vede přes Bellinzonu. Přímo z Lugana do Locarna je to 39 kilometrů a čtyřicet minut, přes hlavní město kantonu 57,8 kilometru a sedmapadesát minut. Sedmnáct minut navíc je celá cena za tři hrady, které jsou od roku 2000 na seznamu UNESCO.
Tempo je klidné a nejdelší jízda připadá na příjezd. Od jižního portálu gotthardských tunelů u Airola k Luganu je to 87,5 kilometru a pětašedesát minut sjezdu údolím. Ostatní dny se drží pod půlhodinou: do Morcote 25,2 kilometru a dvaatřicet minut, z Ascony k obloukovému mostu v Lavertezzu 23,5 kilometru a jedenatřicet minut, z Locarna do Ascony pouhých 3,7 kilometru. Vlakem jsou dosažitelné všechny čtyři hlavní zastávky plánu, protože Lugano, Bellinzona i Locarno leží na trati a do Ascony je to z Locarna šest minut. Po obou jezerech k tomu jezdí lodě, takže bez auta se dá projet většina dnů, jen s delšími časy, než jaké tady uvádíme.
Termín vybírejte od června do září, kdy fungují lodní linky a dá se koupat. Srpen má jednu výhradu: v Locarnu se tehdy koná filmový festival s promítáním pod širým nebem na Piazza Grande a ubytování se v okolí shání hůř. Kdo festival nechce potkat, posune se o 3,7 kilometru do Ascony, nebo si vybere červen a září. Ticino je zároveň nejmokřejší kout země, v srpnu tu spadne 195 milimetrů srážek proti 152 v Curychu, takže jeden zatažený den v šesti je normální. Hodí se na něj právě Bellinzona, protože na hradech déšť nevadí tolik jako na vyhlídce z Monte San Salvatore.
V zimě plán nefunguje celý. Města jedou dál a jsou o několik stupňů teplejší než sever země, ale lodě omezí provoz a sníh se u jezer stejně neudrží. Lyžování je v kantonu jediné, v Airolu, kde je zhruba třicet kilometrů sjezdovek v 1 175 metrech, a od jezer je to tak daleko, že se plánuje jako samostatný pobyt.
Dva výlety se do šesti dnů nevešly a stojí za sedmý. Monte Brè je druhá domácí hora Lugana a vyjede se na ni lanovkou stejně jako na Monte San Salvatore. Gotthardský průsmyk nad Airolem je stará cesta přes hřeben, kterou úpatní tunel z roku 2016 odsunul do role výletu, a v létě se dá projet místo tunelu cestou domů.
Časté dotazy k plánu
Kolik dní potřebujete na obě ticinská jezera?+
Šest dní pokryje Luganské jezero i švýcarský cíp Lago Maggiore, když se jednou přestěhujete. Z Lugana do Locarna je to 39 kilometrů a čtyřicet minut, takže z jediné základny vyjde druhé jezero na celodenní výlet a na klidné poznání zbude málo času.
Vyplatí se jet z Lugana do Ascony oklikou přes Bellinzonu?+
Ano. Přímá cesta měří 39 kilometrů a čtyřicet minut, přes Bellinzonu 57,8 kilometru a sedmapadesát minut. Za sedmnáct minut navíc uvidíte tři hrady, které jsou od roku 2000 na seznamu UNESCO, a den stěhování tím dostane náplň.
Projedete Ticino i bez auta?+
Většinu plánu ano. Lugano, Bellinzona i Locarno leží na železnici, do Ascony je to z Locarna 3,7 kilometru a po obou jezerech jezdí lodě. Počítejte ale s tím, že údolí Verzasca a Morcote zaberou veřejnou dopravou víc času, než kolik uvádějí jízdní doby autem.
V jakém měsíci má smysl tenhle plán jet?+
Od června do září, kdy fungují lodní linky a dá se koupat. Průměrné červencové maximum je v Luganu 27,1 stupně a v Locarnu 27,2. Srpen má výhradu, protože v Locarnu je tehdy filmový festival a ubytování se v okolí shání hůř.
Prší v Ticinu opravdu tolik?+
Je to zároveň nejteplejší a nejmokřejší kout Švýcarska. V srpnu tu spadne 195 milimetrů srážek, v Curychu pro srovnání 152, a v Locarnu je říjen s 202 milimetry ještě vydatnější. Na šest dní tedy počítejte s jedním zataženým a nechte si na něj hrady v Bellinzoně.
Funguje tenhle itinerář i v zimě?+
Města ano, jezera ne. Lednová maxima dosahují v Luganu i Locarnu 7,9 stupně a hrady v Bellinzoně jsou mimo sezónu přístupné bez front, ale lodní doprava a koupání odpadají. Lyžuje se v kantonu jen v Airolu, kde je zhruba třicet kilometrů sjezdovek v 1 175 metrech.