Šest dní v Graubündenu vede z Davosu přes Arosu do lesů u Flimsu

Poslední větší obec před Davosem leží o necelé čtyři sta metrů níž, v 1 179 metrech, a má něco přes čtyři tisíce obyvatel. Je to klidnější a levnější vstup do stejného areálu jako Davos, takže se vyplatí zastavit a porovnat, jestli byste tu příště nebydleli.

Jezero na severním okraji města, kolem kterého vede rovná okružní cesta. Po sedmi hodinách v autě je to nejlevnější způsob, jak rozhýbat nohy a přitom nic nešplhat.

Davos není jedno centrum, ale dvě samostatná, vzdálená od sebe pár minut. Dorf je blíž k jezeru a k Parsennu, Platz je větší a najdete v něm většinu obchodů. Vyplatí se hned první večer zjistit, ve kterém z nich bydlíte.

Parsenn je hlavní částí davoského areálu a v létě slouží jako výtah k hřebenovým cestám. Nahoru se jede z Davos Dorf, převýšení tak spolkne lanovka místo vás.

Shora je vidět celé údolí Landwasseru a hřebeny směrem k Prättigau. Cesty vedou po vrstevnici a dají se zkrátit sjezdem lanovkou z mezistanice, což je s dětmi zásadní výhoda.

Město žije z kongresů a z hokeje, kolem Vánoc tu hraje Spengler Cup a jednou ročně sem míří Světové ekonomické fórum. V létě je z toho klidné horské městečko s nezvykle širokou nabídkou služeb.

Necelých šedesát kilometrů a padesát pět minut jízdy, během kterých klesnete o víc než devět set metrů. Cesta končí v hlavním městě kantonu.

Chur má šestatřicet tisíc obyvatel a uvádí se jako nejstarší město Švýcarska. Je to zároveň nástupní stanice Bernina Expressu a Glacier Expressu, takže se tu dá odskočit na nádraží i bez jízdenky a podívat se na soupravy Rhétské dráhy.

Domácí hora Churu ve výšce 2 174 metrů, na kterou se jede lanovkou přímo ze starého města. Pro rodinu s krátkým odpolednem je to nejrychlejší způsob, jak se v kantonu dostat nad dva tisíce metrů.

Arosa leží v 1 775 metrech na konci slepého údolí a jezero má rovnou uprostřed vesnice. Britští lyžaři sem jezdí od konce devatenáctého století, v létě je z toho ale hlavně klidná procházková scenérie.

Obě střediska spojuje lanovka od konce roku 2013 a skipas platí v zimě v obou. V létě je to hlavně způsob, jak se dostat z jednoho údolí do druhého bez osmdesátikilometrové objížďky autem.

Lenzerheide leží v širokém sedle mezi Churem a Albulou ve výšce 1 483 metrů a jezero Heidsee je jeho letním centrem. Kolem břehu vede rovná cesta sjízdná i s kočárkem.

Středisko hostí závody Světového poháru horských kol a sjezdovky tu má schválené pro Světový pohár mužů i žen. I když na kolo nesednete, je z toho zajímavé místo na oběd.

Z Lenzerheide je to k Churu necelých šestnáct kilometrů a odtud do Flimsu dalších jedenadvacet, dohromady necelá hodina jízdy. Poslední základna leží v 1 081 metrech, tedy skoro o pět set metrů níž než Davos.

Tyrkysové jezero obklopené lesem je hlavní letní adresou Flimsu a důvod, proč sem lidé jezdili už v době, kdy to bylo lázeňské místo bez jediné sjezdovky. Kolem vede okružní cesta, koupání je součástí programu.

Rýnská soutěska Ruinaulta je bílý kaňon, kterým se Přední Rýn prořezal do sesuvu. Vyhlídkových míst nad ní je několik a k tomu nejbližšímu se dá z Flimsu dojít po značené cestě.

Klidnější polovina areálu Weisse Arena, kterou tvoří Flims, Laax a Falera. Původně to bylo letní lázeňské místo a v létě je to na něm pořád znát víc než na sousedním Laaxu.

Necelé dva tisíce obyvatel a pověst nejznámější švýcarské adresy pro snowboarding. Z Prahy je to zároveň nejbližší velké švýcarské středisko vůbec, 675,6 kilometru a necelých sedm hodin jízdy.

Domů se jede stejnou cestou, tedy přes Arlberg a Feldkirch. Kdo má čas, může si poslední zastávku nechat v Churu, odkud je to na dálnici jen kousek.