Mdina, Rabat a střed ostrova
L-Imdina u r-Rabat
Jediná část Malty bez moře. Opevněná Mdina byla hlavním městem od antiky do roku 1530 a dnes v ní žije 242 lidí, vedle ní jsou římské katakomby a kousek dál největší kupole země a nejvyšší útesy ostrova.
Charakter oblasti
Vnitrozemí je zvlněná vápencová plošina s terasovitými poli, kamennými zídkami a vesnicemi kolem kostelů. Leží tu nejvyšší bod země, Ta' Dmejrek u Dingli, 253 metrů nad mořem, a je odsud vidět skoro celý ostrov.
Oblast je pro toho, kdo jede na Maltu za historií. Ubytování je tu podstatně míň než na pobřeží a moře žádné, ale všechno je do dvaceti minut jízdy, takže se sem dá vyrazit i z plážové základny. V létě je tu o něco snesitelněji než dole u vody: Mdina má v srpnu denní maximum 28,1 °C proti 28,9 °C ve Vallettě.
Hlavní místa
Mdina má 242 obyvatel a je to nejneobvyklejší město ostrova. Osada tu byla už v pravěku, Féničané tu kolem 8. století před naším letopočtem založili kolonii Ann a Římané ji po roce 218 před naším letopočtem přejmenovali na Melitu. Řecko-římské město bylo asi třikrát větší než dnešní Mdina a zasahovalo do velké části dnešního Rabatu. Dnešní jméno pochází z arabského madinah, tedy město.
Hlavním městem Malty byla Mdina od antiky až do roku 1530, kdy se rytíři přesunuli k přístavu do Birgu. Od té doby se nikdy nerozšířila za hradby, což je důvod, proč vypadá, jak vypadá, a proč se jí říká Tiché město. Je na předběžném seznamu UNESCO a natáčela se tu Hra o trůny.
Rabat navazuje na Mdinu bez přerušení, dělí je devět set metrů. Má 12 329 obyvatel a leží pod ním katakomby svatého Pavla a svaté Agáty, podzemní pohřebiště římského města Melite ze 3. až 8. století. V celém komplexu je přes třicet hypogeí, přes dvacet z nich je přístupných veřejnosti. Katakomby svaté Agáty mají přes pět set hrobů, většinou dětských, sekce pro pohany, Židy i křesťany a unikátní fresky.
Mosta je s 25 379 obyvateli jedním z největších měst země a stojí v ní rotunda, největší maltský kostel. Dingli je vesnice na plošině zhruba 230 metrů nad mořem u nejvyššího bodu Malty; z útesů je vidět neobydlený ostrůvek Filfla.
Attard tvoří spolu s Balzanem a Lijou takzvané Tři vesnice a je známý zahradami a citrusovými sady. Naxxar se rozkládá na jedenácti kilometrech čtverečních na plošině a patří mu i kus severního pobřeží.
Co si nenechat ujít
Rotunda v Mostě, tedy bazilika Nanebevzetí Panny Marie, se stavěla od roku 1833 do šedesátých let 19. století podle návrhu Giorgia Grogneta de Vassé, inspirovaného římským Pantheonem. Má třetí největší nepodepřenou kupoli na světě a stavěli ji sami farníci zdarma, přičemž nový kostel vyrostl kolem starého, který se celou dobu používal.
Devátého dubna 1942 prorazila kupoli německá letecká puma, spadla dovnitř během mše a nevybuchla. Její replika je v kostele vystavená a je to nejsilnější příběh, který na Maltě uslyšíte.
Útesy Dingli jsou nejvyšší na ostrově a je od nich vidět na zahrady Buskett s palácem Verdala. Mdinská Hlavní brána je nejfotografovanější místo vnitrozemí, mimo jiné právě kvůli seriálu.
Doprava
Z letiště je to do Attardu 8,9 kilometru a jedenáct minut, do Mdiny 9,9 kilometru a dvanáct minut, do Rabatu 10,1 kilometru a dvanáct minut, do Naxxaru 11,1 kilometru a třináct minut, do Mosty 11,3 kilometru a čtrnáct minut a do Dingli 12,9 kilometru a šestnáct minut.
Uvnitř oblasti se jezdí minuty: z Mdiny do Rabatu devět set metrů, z Mosty do Naxxaru necelé dva kilometry, z Mosty do Attardu 3,6 kilometru, z Mdiny do Dingli 3,7 kilometru, z Mdiny do Mosty 5,7 kilometru.
Z Valletty do Mdiny je to 13,1 kilometru a sedmnáct minut, ze Sliemy 12,8 kilometru a osmnáct minut, z Bugibby 9,3 kilometru a třináct minut. Autobusy sem jezdí z Valletty i ze severu ostrova.
Do Mdiny se autem nesmí, provoz uvnitř hradeb je omezený na rezidenty. Parkuje se v Rabatu a jde se pěšky přes Hlavní bránu, což je stejně jediný správný způsob, jak do města vejít. Po Mdině a Vallettě vozí návštěvníky historické kočáry karozzin.
