Počasí na Dugém otoku a Kornatech
Počasí na Dugém otoku a Kornatech řídí moře: léto je horké a suché, sezónu ale vymezují lodě ze Zadaru a služby otevřené od června do září. Přečtěte si, kdy je Jadran nejpříjemnější na koupání, co dělá vítr s plavbami na Kornati a co si zabalit na kamenité ostrovy bez stínu a pitné vody.
Kdy vyrazit
Sezóna je tady krátká a přísně vázaná na lodě. Na Dugi otok se dostanete jen trajektem nebo katamaránem ze Zadaru a život na ostrově běží od června do září. Mimo tuto dobu jezdí lodě řidčeji, většina ubytování i restaurací zavírá a na severu ostrova nefunguje prakticky nic. Také výletní čluny na Kornati vyplouvají hlavně v létě, takže kdo chce národní park vidět z paluby, měl by mířit do hlavní sezóny.
Červen je příjemný na výlety a cesty do Telašćice, moře je ale po jaru ještě chladnější. Druhá polovina července a srpen přinášejí největší horko i nejvíc lidí. Září bývá nejvděčnější volbou: moře je po létě nejteplejší, provoz klesá a výletní lodě stále vyplouvají. Podle klimatických normálů chorvatské meteorologické služby pro nejbližší stanici Zadar (1971 až 2000) dosahují průměrná denní maxima v červenci a srpnu 28,2 °C; na ostrovech horko mírní moře a vánek od něj.
Teplota moře
Povrch Jadranu se v létě prohřívá na 22 až 30 °C a nejvyšších hodnot dosahuje na konci léta. V zimě klesá na 12 až 14 °C, koupání proto končí s podzimem a znovu začíná až s červnem. Přesná měření po měsících pro samotný ostrov k dispozici nejsou, orientujte se proto podle těchto celojadranských hodnot.
V praxi to znamená, že v červnu je voda ještě osvěžující, zatímco v srpnu a v září je koupání nejpříjemnější. U kornatských útesů obrácených k otevřenému moři počítejte s živější vodou; klidnou hladinu najdete v závětrných zátokách, jako je Telašćica na jihu Dugého otoku.
Ostrovní specifika
Kornati jsou trvale neobydlené kamenité ostrovy, na kterých není pitná voda a elektřinu vyrábějí agregáty. Krajina je suchá a bez stínu, déšť je v létě vzácný, a proto v národním parku platí přísný zákaz rozdělávání ohně. Nedostatek vody ostatně formoval i Dugi otok: souvislému osídlení dlouho bránil právě chybějící zdroj pitné vody. Normály stanice Zadar udávají roční úhrn srážek 879,2 mm.
Jméno Kornati pochází od slova corona, tedy koruna, podle svislých útesů obrácených k otevřenému moři. Na návětrné straně se vítr a vlny projeví nejdřív, výletní lodě proto volí chráněné průlivy a za silného větru plavbu zkracují nebo ruší. Bezpečné závětří nabízí zátoka Telašćica, která platí za největší a nejbezpečnější přírodní přístav Jadranu. Počítejte i s tím, že pláž Sakarun je otevřená k jihu a volné moře na ni občas naplaví mořskou trávu; jak bude zrovna vypadat, rozhodují proudy, ne kalendář.
Co si zabalit
Stín i zásoby si na výlety vezete s sebou. Základem je pokrývka hlavy, opalovací krém s vysokým faktorem a dostatek vody na celý den; v národním parku Kornati ji nemáte kde doplnit. Na loď se hodí lehká větrovka, protože na palubě fouká i za horkého dne, a pevné boty na kamenité břehy. K vodě oceníte koupací obuv, na břehu Sakarunu jsou hrubší oblázky. A hlídejte si čas: poslední lodě mezi Zadarem a ostrovem jezdí brzy odpoledne, plánujte proto s rezervou.
Podrobnosti o ostrově, dopravě a plážích najdete v textu průvodce Dugi otok a Kornati, aktuální nabídku pobytů pak mezi zájezdy do Chorvatska.