Počasí v Mdině, Rabatu a ve středu Malty

Kdy vyrazit

Střed ostrova je jediná maltská oblast bez pobřeží a její kalendář se od letovisek liší. Podle normálů z let 2005 až 2024 má Mdina průměrná denní maxima v červenci 27,6 °C a v srpnu 28,1 °C, v září 25,9 °C a v říjnu 22,7 °C. Zima je mírná, lednová maxima 14,1 °C. Nejlepší období na návštěvu jsou jaro a podzim: duben má 17,1 °C, květen 20,3 °C a říjen 22,7 °C, tedy teploty, ve kterých se dá celý den chodit po hradbách a po Rabatu.

Léto tu má proti pobřeží jednu výhodu a jednu nevýhodu. Výhodou jsou noci: srpnová minima 23,4 °C jsou nejnižší na hlavním ostrově, o půldruhého stupně pod Sliemou a Marsaxlokkem, takže se ve vnitrozemí lépe spí. Nevýhodou je, že chybí mořský vánek, který na pobřeží denní horko zmírňuje, a že tu není kam skočit do vody.

Bez moře, zato s výhledem

Roli, kterou v ostatních oblastech hraje teplota moře, tu přebírá poloha na kopci. Mdina i Rabat stojí na nejvyšším hřbetu ostrova, což má na počasí několik konkrétních dopadů. Vzduch se tu hůř drží při zemi, takže je v létě znatelně lepší proudění než v uzavřených zálivech. Zároveň je odsud vidět velká část ostrova, a proto se dá ráno odhadnout, jestli od severozápadu táhne fronta.

Druhá věc je noc. Bez masy teplé vody v okolí se povrch po západu slunce ochlazuje rychleji a teplotní rozdíl mezi dnem a nocí je tu největší na Maltě: v srpnu 4,7 stupně proti 4,1 ve Sliemě. Kdo špatně snáší dusno, může tedy ubytování ve vnitrozemí volit vědomě, i za cenu dojíždění k moři.

Vnitrozemí proti pobřeží

Rozdíly na Maltě jsou drobné, ale ve vnitrozemí jdou konzistentně jedním směrem. Mdina má v srpnu denní maximum 28,1 °C proti 29,0 °C ve Sliemě a 29,1 °C v Marsaxlokku, tedy zhruba o stupeň méně, a v lednu 14,1 °C proti 15,1 a 15,2 °C. Vnitrozemí je tak celoročně o kousek chladnější v obou směrech.

Srážkově patří střed ostrova k vlhčí polovině: listopad má 74 milimetrů, prosinec a říjen po 60, leden 53, zatímco jižní pobřeží má v listopadu 69 milimetrů. Léto je stejně suché jako všude jinde, v červenci spadne jediný milimetr. Podzimní deště bývají prudké a na kamenných ulicích Mdiny se rychle mění v potůčky; zároveň jsou to jediné týdny v roce, kdy je maltské vnitrozemí zelené. Právě proto je jaro po deštivé zimě nejhezčí období, jaké tu zažijete.

Co si zabalit

Pohodlné boty jsou tu důležitější než kdekoli jinde na Maltě: Mdina je celá z leštěného vápence, který po dešti klouže, a do Rabatu i k dalším cílům se chodí do kopce. V létě klobouk, brýle, krém a lahev na vodu; úzké uličky Mdiny sice stín mají, ale cesta k nim a hradby ne. Na večer se hodí tenká mikina, protože noci jsou tu nejchladnější na ostrově. Kdo bydlí ve vnitrozemí a jezdí k moři, ať počítá s plavkami a ručníkem v batohu každý den. Na jaro a podzim přibalte vrstvy a lehkou pláštěnku, na zimu přechodnou bundu a nepromokavou obuv. Deštník je při větru méně praktický než pláštěnka s kapucí. Víc o oblasti najdete v průvodci Mdina, Rabat a střed ostrova, o zbytku souostroví v průvodce Maltou.