Kamnik

Kamnik leží 24 km severovýchodně od Lublaně ve výšce 381 m n. m. pod Kamnicko-Savinjskými Alpami. Městská práva dostal v roce 1229 jako obchodní stanice na cestě z Lublaně do Celje a patří k nejstarším slovinským městům; nad centrem stojí zříceniny dvou hradů, Malého (Mali grad) a Starého (Stari grad), které založil bavorský rod Andechsů. Žije tu necelých čtrnáct tisíc lidí.

Hlavní důvod, proč sem jet, je ale nad městem. Čtvrt hodiny autem od centra, v Kamniške Bistrici, začíná kabinová lanovka na Velikou planinu. Jezdí od roku 1964, byla první svého druhu ve Slovinsku, veze třicet lidí a jízda trvá něco přes pět minut; nahoře na ni navazuje sedačková lanovka. Velika planina je vysoko položená pastvina kolem 1 500 m n. m. s pastýřskou osadou o 64 dřevěných chatách. Jedna z nich, Preskarjeva bajta, slouží jako muzeum a má typickou oválnou střechu ze šindele staženou až k zemi. Kaple Marie Sněžné vznikla v roce 1939 podle Plečnikova návrhu a po válečném zničení ji v roce 1988 obnovili.

Sedm minut jižně od Kamniku leží arboretum Volčji Potok. Má 85 hektarů, jako arboretum funguje od roku 1923 a v dubnu se v něm otevírá výstava zhruba dvou milionů tulipánů.

Kdy sem jet

Duben patří arboretu, od června do září Velike planině a horským túrám, v zimě se nahoře lyžuje a sáňkuje. Lanovka jezdí celoročně, od pondělí do čtvrtka od 8:00 do 18:00 a od pátku do neděle do 19:00, v půlhodinových intervalech.

Na co myslet

Kamnik je klidnější základna než Lublaň a do hlavního města je to půl hodiny autem. Kdo chce jen jednou vyjet na Velikou planinu, zvládne to i jako výlet z Lublaně, protože k dolní stanici lanovky je to z centra hlavního města 34,8 km a 42 minut. Kdo tu zůstane na několik dní, získá blízko k horám a daleko k městskému programu, což je přesně opačný kompromis než v Lublani.

Nahoře na planině je počasí jiné než dole ve městě, takže i v létě sem patří vrstva navíc.