Bulharská kuchyně stojí na jogurtu, salátu a grilu
Šopský salát, tarator, banica a jogurt, po kterém je pojmenovaná bakterie. Co si dát v Bulharsku k snídani, k obědu i na grilu.
Ilustrační foto, generováno AI
Východoevropská kuchyně s tureckou stopou
Bulharská kuchyně patří do východoevropské a sdílí rysy s ostatními balkánskými. Nejvýraznější je na ní osmanský vliv, a proto se řada jídel překrývá s blízkovýchodními: moussaka, gjuveč, kjufte, baklava, ajran i šiš kebab jsou tu doma stejně jako v Turecku.
Rozmanitost pomáhá zeměpis. Klima svědčí široké škále zeleniny, bylinek a ovoce, což je na jídelníčku znát.
Tři věci, které jsou tu jinak
Saláty se jedí jako předkrm, ne jako příloha. Přijdou před hlavním chodem a často se k nim pije rakija.
Fritování se skoro nepoužívá. Hlavní chody jsou většinou vodové dušené pokrmy, buď bezmasé, nebo s jehněčím, kozím, telecím, kuřecím či vepřovým. Zato je hodně rozšířený gril, hlavně různé druhy klobás.
Jogurt je národní věc. Spotřeba na obyvatele je tradičně vyšší než ve zbytku Evropy a bulharsky se mu říká кисело мляко, tedy kyselé mléko. Bulharsko je jmenovcem bakterie Lactobacillus bulgaricus, která za místní mléčné výrobky odpovídá.
Co si dát jako první
Šopský salát je nejznámější bulharské jídlo vůbec: nakrájené okurky, cibule, papriky a rajčata zasypané bílým sýrem. Varianta ovčarská salata k tomu přidává strouhané vejce, houby a někdy šunku.
Snežanka, tedy Sněhurka, je studený salát z okurek s jogurtem, koprem, česnekem a často s vlašskými ořechy.
Tarator je studená polévka z okurek, česneku, jogurtu a kopru. V létě, kdy má vzduch u moře skoro třicet stupňů, dává smysl víc než cokoli teplého.
Ljutenica je pyré z rajčat, červených paprik a mrkve. Maže se na chleba a posypává bílým sýrem. Kjopolu je totéž s pečeným lilkem a paprikou, rozmačkanými s petrželí a česnekem.
Sýry a pečivo
Sirene je bílý sýr v nálevu podobný fetě a je všude: v salátech, v pečivu i samotný. Kaškaval je tvrdý sýr. Obojí se dělá i obalované a osmažené, jako sirene pane a kaškaval pane.
Banica je pečené pečivo z vrstveného filo těsta. Verzí je hodně, nejznámější je s vejci, sirene a jogurtem. K snídani se k ní často pijí mekici, smažené těsto podávané s džemem, medem, sirene nebo moučkovým cukrem.
Polévky a hlavní chody
Bob čorba je horká fazolová polévka a patří k nejběžnějším jídlům vůbec.
Škembe čorba je pikantní dršťková polévka, o které se v Bulharsku tradičně tvrdí, že je to lék na kocovinu.
Gjuveč je kořeněný zeleninový guláš, někdy s masem, pečený v hliněné nádobě, po které se jmenuje.
Kjufte jsou masové kuličky z mletého vepřového s tradičním kořením a základ každého grilu.
Uzeniny
Tady se vyplatí být konkrétní, protože jednotlivé druhy pocházejí z různých koutů země.
Banski starec je pikantní klobása pocházející právě z oblasti Banska, takže na horách si ji dejte přímo tam. Elenski but je vzduchem sušená šunková klobása kořeněná bylinkami. Lukanka je pikantní salám z mletého hovězího a vepřového a pastarma kořeněná hovězí uzenina.
U moře
Pobřežní kuchyně přidává ryby a mořské plody. Mušle na másle s cibulí a čerstvými bylinkami pocházejí tradičně ze Sozopolu, tedy z jižního pobřeží.
Co se jí o svátcích
Rytmus jídla kopíruje pravoslavný kalendář. Na Štědrý večer se podávají bezmasé plněné papriky a sarmi, na Nikulden 6. prosince ryba, obvykle kapr, a na Georgiův den 6. května pečené jehně. Bulharsko je významný vývozce jehněčího a doma se ho jí nejvíc právě na jaře.
Zimní zásoby
Turšija je nakládaná zelenina, typicky celer, řepa, květák a zelí. Je to zimní záležitost a existuje ve variantách selská a carská. Na pobřeží v hlavní sezóně ji nepotkáte, ve vnitrozemí v zimě ano.