Kassandra, Sithonia a Athos, tři prsty Chalkidiki

Chalkidiki je poloostrov, který vybíhá do Egejského moře třemi prsty, a každý z nich nabízí něco jiného. Na jednom stojí hotely, na druhém zátoky mezi skalami a na třetím mnišská republika, do které se běžný návštěvník nedostane. Kdo sem přijede autem z Česka, měl by vědět, co z toho stojí za přejezd.

Kassandra má většinu hotelů i kamenný Afytos

Nejzápadnější prst je nejnižší, nejvíc zastavěný a nejblíž Soluni. Většina hotelů oblasti stojí právě tady, v pásu od Kallithey přes Hanioti po Pefkochori. Od pevniny poloostrov odděluje průplav u Nea Potidea, který vznikl rozšířením úzké šíje někdy mezi čtvrtým a prvním stoletím před naším letopočtem za makedonského krále Kassandra, po kterém se dnes prst jmenuje.

Nejzajímavější místo Kassandry ale není letovisko. Afytos stojí na útesu tři kilometry severně od Kallithey a je to kamenná vesnice s dochovanou makedonskou architekturou: domy z místního kamene, úzké uličky a náměstí s výhledem na Toronský záliv. V antice se jmenovala Aphytis a patřila k městům, která poloostrov osídlila z Eretrie.

V antice se poloostrov jmenoval Pallene a ještě dřív Flegra a podle mýtu se tu odehrál boj bohů s Giganty. Nea Fokea na východním pobřeží má byzantskou věž přímo nad přístavem.

Sithonia je členitější a schovává Porto Koufo

Prostřední prst je členitější a zelenější. Uprostřed se zvedá Itamos (817 m n. m.) a pobřeží tvoří střídání písečných pláží a bílých skal, mezi nimiž se otevírají malé zátoky. Nejznámější z nich jsou Kavourotrypes na východní straně, deset kilometrů severně od Sarti.

Na jihu Sithonie leží Porto Koufo, největší přírodní přístav Řecka. Zmiňuje ho už Thúkýdidés jako „dutý přístav" a jméno sedí: je to hluboká zátoka s úzkým vjezdem, do které z moře skoro není vidět.

Největší středisko poloostrova je Neos Marmaras na západním pobřeží, u kterého leží resort Porto Carras. Ze Sarti na východní straně je přes Singitský záliv vidět hora Athos, což je nejlepší pohled na mnišskou republiku z pevniny.

Na Athos se běžný návštěvník nedostane

Východní prst je autonomní mnišská republika. Poloostrov měří 335,6 km2, vrcholí horou Athos ve výšce 2 033 m n. m. a od roku 1988 je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Pravidla jsou přísná a je lepší je znát předem. Ženy do oblasti podle řeckého zákona i mnišské tradice nesmějí. Muži potřebují zvláštní povolení zvané diamonitirion, které vydávají mnišské úřady ve spolupráci s řeckým státem, a na poloostrov se dostávají lodí z Ouranoupoli.

Pro běžného návštěvníka z toho plyne jediné: Athos se prohlíží z lodi. Výletní plavby vyplouvají z Ouranoupoli a vedou podél pobřeží tak, aby byly kláštery vidět z moře. Formulace „výlet na Athos", se kterou se v nabídkách setkáte, je nepřesná; na poloostrov se z výletní lodi nevystupuje.

Petralonská jeskyně a Olynthos ve vnitrozemí

Ve vnitrozemí, zhruba na půli cesty mezi Soluní a Kassandrou, leží Petralonská jeskyně. Je to krasová jeskyně s krápníkovou výzdobou a významným paleoantropologickým nálezem, takže se hodí i jako program do dne, kdy je na pláži moc horko.

Nedaleko odtud je Olynthos, antické město Chalkidského spolku. Dochoval se z něj pravoúhlý půdorys ulic, což je na řecké vykopávky nezvyklé a dobře se z toho čte, jak město fungovalo.

Jméno celého poloostrova ostatně pochází z antiky: Chalkidiki se jmenuje po městském státě Chalkis na Euboii, který oblast kolonizoval v osmém století před naším letopočtem. Nea Moudania, dnes největší město oblasti, na tuhle tradici nenavazuje, je to novodobé sídlo u kořene Kassandry, které slouží jako dopravní uzel.

Na každý prst si vyhraďte samostatný den

Přejezd mezi prsty je delší, než mapa slibuje. Z Kallithey na Kassandře do Sarti na Sithonii je to přes hodinu a půl, protože se objíždí celý Toronský záliv. Rozumný plán proto vypadá tak, že si na každý prst vyhradíte samostatný den: jeden na Kassandru s Afytem a jižním cípem, jeden na Sithonii se zátokami, jeden na Ouranoupoli a plavbu podél Athosu. Petralonská jeskyně a Olynthos se vejdou do dne, kdy se přijíždí nebo odjíždí přes Soluň.

Bez auta je to obtížné. Prsty jsou dlouhé, letoviska spojuje jedna silnice a vzdálenosti jsou znatelné: z letiště v Soluni je to do Kallithey hodina a sedm minut, do Ouranoupoli přes dvě hodiny.

Červen a září sedí výletům líp než srpen

Hlavní sezóna trvá od června do září. Klima je středomořské s horkými suchými léty a vlhčími zimami. Na výlety do vnitrozemí a na plavby jsou příjemnější červen a září; v srpnu je horko a parkoviště u zátok bývají plná už dopoledne. Od listopadu do března se v letoviscích zavírá většina hotelů i restaurací.