Kassandra na Chalkidiki nabídne dlouhý písek, Sithonia zátoky

Pláže na Chalkidiki se dělí podle prstů a rozdíl mezi nimi je zásadní. Kassandra nabízí dlouhé písečné pásy se zázemím, Sithonia zátoky mezi bílými skalami. Kdo si vybere podle mapy a ne podle povahy pobřeží, může být zklamaný.

Kassandra je hotelová osa s dlouhými plážemi

Východní pobřeží Kassandry je hotelová osa celé oblasti a odpovídá tomu i charakter pláží. Jsou písečné, dlouhé, s pozvolným vstupem do vody a s plným zázemím: ležáky, slunečníky, bary a vodní sporty.

Kallithea má zlatavý písek a je největším letoviskem poloostrova, sedmdesát sedm kilometrů od letiště v Soluni. Hanioti o kus jižněji má několik kilometrů dlouhou pláž a je z celé Kassandry nejčastější volbou rodin s malými dětmi. Pefkochori na jižním konci má pláže písčito-oblázkové, lemované promenádou, a v zázemí borovice, které dávají stín; ten na řeckých plážích rozhodně není samozřejmostí.

Pod útesem u Afytu jsou pláže menší a chodí se k nim dolů, zato je nad nimi kamenná vesnice s výhledem na Toronský záliv.

Na jižním cípu poloostrova leží mys Possidi s majákem. Zástavby tam rychle ubývá a pobřeží je otevřenější než v letoviskách.

Sithonii tvoří bílé skály a drobné zátoky

Prostřední prst je jiný svět. Pobřeží tvoří bílé skály, mezi nimiž se otevírají malé zátoky s písečnými plážemi, a svahy nad nimi porůstají pinie. Voda je průzračná a mělčina často sahá daleko.

Nejfotografovanějším místem jsou Kavourotrypes na východním pobřeží, zhruba deset kilometrů severně od Sarti. Je to soustava drobných zátok mezi skalisky, kam se vejde vždycky jen pár lidí, takže se sem jezdí brzy ráno. Zázemí tu prakticky není a parkuje se u silnice.

Sarti samotné má delší písečnou pláž a přes Singitský záliv je odsud vidět hora Athos, tedy dvoutisícový masiv mnišské republiky. U Neos Marmaras na západním pobřeží je pláž písečná a po celé délce lemovaná zelení, takže je tu stín i odpoledne.

Na jižním konci Sithonie leží Porto Koufo, největší přírodní přístav Řecka. Není to pláž na koupání, ale místo, kam se jezdí na rybu a za scenérií.

Na Sithonii nečekejte u zátok nic

Rozdíl mezi Kassandrou a Sithonií se projeví hlavně v servisu. V letoviscích na Kassandře je zázemí pláží kompletní a organizované; u zátok na Sithonii počítejte s tím, že tam nebude nic, včetně stínu a toalet. Slunečník a voda s sebou nejsou luxus, ale nutnost.

Modrou vlajku má na Chalkidiki několik desítek pláží, takže kvalita vody je obecně vysoká. Vítr je slabší než na egejských ostrovech, protože zálivy mezi prsty poloostrov chrání.

Jižní cíp Kassandry

Kdo bydlí v Pefkochori, má nejblíž na jižní konec poloostrova. Za letoviskem zástavby rychle ubývá a pobřeží se otevírá; na samém cípu leží mys Possidi s majákem a plochou písečnou kosou, která vybíhá do moře. Je to místo na půl dne a na fotku, ne na celodenní ležení, protože tu není zázemí.

Hanioti s dětmi, Sarti za zátokami

Malé děti a mělká voda znamenají Kassandru, ideálně Hanioti nebo Pefkochori. Kdo chce zátoky, průzračnou vodu a nevadí mu, že se k nim jezdí, patří na Sithonii do Sarti nebo do Neos Marmaras. Kdo chce mít vedle pláže i kamennou vesnici a večeři s výhledem, bydlí v Afytu.

Vzdálenosti berte při plánování vážně. Z letiště v Soluni je to do Kallithey hodinu a sedm minut, do Sarti přes dvě hodiny. Přejezd z Kassandry na Sithonii zabere víc než hodinu a půl, protože se objíždí Toronský záliv.

Konec května a září fungují nejlíp

Hlavní sezóna trvá od června do září a vrcholí v srpnu, kdy se sem sjíždějí i řidiči z Balkánu. Konec května, začátek června a září jsou kompromis, který funguje: moře je teplé, zátoky poloprázdné a na výlety do vnitrozemí není takové horko. Od listopadu do března se v letoviscích zavírá skoro všechno.