Za čím se v Jižním Tyrolsku vyplatí zajet z hlavního údolí
Muzeum od Zahy Hadid na vrcholu hory, římská stanice, jezero pod skalní stěnou i pět vrcholů, které fungují jako hodiny. Přehled toho, co v Jižním Tyrolsku stojí za zajížďku.
Ilustrační foto, generováno AI
Jižní Tyrolsko není destinace jednoho cíle. Většina zajímavostí leží podél Pustertalu nebo v jeho bočních údolích, takže se dají skládat do jednodenních okruhů. Následující přehled jde od západu na východ.
Na vrcholu Kronplatzu
Vrchol ve 2 275 metrech je nejhustší koncentrace cílů v celé oblasti a v létě se na něj dostanete lanovkou, v roce 2026 od 16. května do 8. listopadu.
MMM Corones je muzeum Reinholda Messnera věnované tradičnímu alpinismu, jehož budovu navrhla architektka Zaha Hadid. Otevřelo v roce 2015 a je zapuštěné do vrcholu. Kousek vedle je Lumen, muzeum horské fotografie v bývalé vrcholové stanici, ve stejné budově sídlí restaurace AlpiNN. Třetím bodem je Concordia 2000, mírový zvon a symbol hory. Mezi nimi vedou panoramatické okruhy Via Artis a Concordia 360.
Bruneck a okolí
V Brunecku stojí za procházku historická Stadtgasse s podloubími a nad ní hrad Bruneck, ve kterém sídlí MMM Ripa, další z muzeí Messnerovy sítě, tentokrát o horských národech.
Tři kilometry na západ, ve St. Lorenzenu, je Museum Mansio Sebatum. Otevřelo v roce 2011 ve třech patrech bývalé staré radnice a je to jediné muzeum v Jižním Tyrolsku věnované výhradně římské době. Obec stojí na místě římské stanice Sebatum, kde archeologové našli domy s podlahovým vytápěním a lázněmi.
V Percha má farní kostel svatého Kassiána gotickou síťovou klenbu a na vnější stěně fresku svatého Kryštofa od Šimona z Taistenu. V Olangu je kostel svatého Jiljí z roku 1138 s pozdně gotickou výzdobou.
Jezera a boční údolí
Pragser Wildsee (Lago di Braies) v 1 494 metrech je nejfotografovanější místo okolí. Vede kolem něj okruh, půjčují se dřevěné loďky a startuje odtud dálková trasa Dolomiten-Höhenweg. V hlavní sezóně je vjezd autem regulovaný. Nad údolím leží planina Plätzwiese.
Antholzer See v 1 642 metrech je nejvýše položené z okolních jezer, leží na konci údolí Antholz pod průsmykem Staller Sattel. Nedaleko stojí biatlonová aréna Südtirol Arena, dějiště šesti mistrovství světa a olympijských závodů v biatlonu v roce 2026.
Toblacher See v 1 259 metrech je hned u Toblachu v údolí Höhlenstein, kterým se pokračuje na jih ke Cortině.
Hrady a historie
Nad Welsbergem stojí Schloss Welsperg ze 12. nebo 13. století s nápadně vysokým a štíhlým bergfritem. Dnes patří hrabatům Thun-Hohenstein-Welsperg a pořádají se v něm kulturní akce.
V Innichenu je kolegiátní kostel, který vznikl kolem roku 1140 přeměnou benediktinského kláštera založeného už v roce 769. Historické jádro se soustředí kolem náměstí St. Michaelsplatz.
Ve Val Gardeně nad vstupem do údolí Langental visí ve skalní stěně zřícenina hradu Wolkenstein, po jehož majitelích má obec německé jméno.
Skály, na které se jezdí koukat
Tre Cime di Lavaredo, německy Drei Zinnen, jsou nejznámější skalní věže Dolomit. Leží v přírodním parku Drei Zinnen, který pokrývá většinu Sextenských Dolomit, a nejblíž k nim je Sexten.
Nad částí Moos v Sextenu se zvedají Sextenské sluneční hodiny, pětice vrcholů, které místní pojmenovali podle hodin na ciferníku: Neuner (2 582 m), Zehner neboli Sextner Rotwand (2 965 m), Elfer (3 092 m), Zwölfer (3 094 m) a Einser (2 698 m). Přístup k nim vede údolím Fischleintal.
Ve Val Gardeně dominují skupiny Sella a Langkofel, na severu údolí leží přírodní park Puez-Geisler.
Hudba a kultura
V Toblachu trávil Gustav Mahler v letech 1908 až 1910 léta v sídle se samostatným skladatelským domkem. Na jeho počest se každoročně konají Gustav-Mahler-Wochen a kulturním centrem obce je Grand Hotel Toblach, kde sídlí i informační středisko přírodního parku.
Celé pohoří má od 26. června 2009 status světového dědictví UNESCO, a to jako devět oddělených horských systémů o ploše 142 000 hektarů.