Do Řecka se autem jede dva dny, Korfu je jediná rozumná výjimka
Do Řecka se z Česka jede dva dny, nebo letí necelé tři hodiny. Kolik je to kilometrů, co se platí cestou a kam se autem vůbec dojet dá.
Ilustrační foto, generováno AI
Řecko autem je jiná disciplína než cesta k Jadranu. Do přístavu Igoumenitsa, odkud se pluje na Korfu, je to z Prahy 1 813 km a zhruba devatenáct hodin čisté jízdy, z Brna 1 615 km a zhruba sedmnáct hodin. To jsou časy bez pauz, bez tankování a bez hraničních kontrol, takže v praxi jde o cestu na dva dny s jedním přespáním. Letadlem trvá totéž necelé dvě hodiny.
Balkánem k Soluni, nebo trajektem z Itálie
Trasa z Česka vede přes Maďarsko, Srbsko a Severní Makedonii k Soluni a odtud dál na západ nebo na jih. Druhá varianta je přes Rakousko a Itálii k některému z jaderských přístavů a trajektem, což je dražší, ale ubere velký kus jízdy.
Podstatný rozdíl proti cestě do Chorvatska: Srbsko a Severní Makedonie nejsou v Schengenu. Na obou hranicích se stojí a zdržení není součástí devatenácti hodin čisté jízdy.
Známka v Maďarsku, mýto v Srbsku i v Řecku
V Maďarsku platí elektronická známka, takzvaná e-matrica. Pro osobní auto kategorie D1 stojí v roce 2026 denní 5 550 HUF, desetidenní 6 900 HUF a měsíční 11 170 HUF. Kupuje se předem online nebo na čerpacích stanicích u hranice, nálepka se nikam nelepí.
Srbsko má uzavřený mýtný systém: na vjezdu si vezmete lístek, na výjezdu ho odevzdáte a zaplatíte hotově, kartou nebo elektronicky. Průjezd celým Srbskem od Horgoše po Preševo vyjde osobní auto orientačně na 400 až 550 Kč.
Řecká dálniční známka neexistuje. Mýto se platí přímo v branách hotově nebo kartou a jednotlivé úseky provozuje sedm samostatných společností, takže jednotný elektronický systém pro celou zemi zatím není. Kdo je zvyklý na rakouskou nebo slovinskou známku koupenou předem, tady si na ni musí odvyknout a počítat s tím, že se během cesty zastavuje opakovaně.
Na Krétu se autem prakticky nedojede
Tohle je nejčastější omyl. Kréta je ostrov bez mostu a jediná cesta pro auto vede noční plavbou z Pirea u Athén: do Heraklionu trvá zhruba devět a půl hodiny, do přístavu Souda u Chanie zhruba sedm hodin a čtyřicet minut. K tomu je potřeba připočíst dva dny cesty z Česka do Athén. Pro běžnou dvoutýdenní dovolenou to nedává smysl a auto se řeší půjčovnou na místě.
Na Korfu je to naopak jediná řecká destinace, kam se autem dostanete rozumně. Z Igoumenitsy trvá plavba do hlavního přístavu v Kerkyře hodinu deset až hodinu a půl, do jižního přístavu Lefkimmi zhruba tři čtvrtě hodiny. Lefkimmi leží na jižním cípu ostrova, takže se vyplatí těm, kdo míří do Kavosu a okolí; kdo bydlí na severu nebo ve městě, jede do Kerkyry.
Přímé linky jsou sezónní a Kréta má dvě letiště
Přímé linky do Řecka jsou sezónní, létají zhruba od konce dubna do konce října a v zimě se cestuje s přestupem. Z Prahy trvá let na Korfu zhruba hodinu a padesát minut, do Heraklionu na Krétě zhruba dvě hodiny a padesát minut. Konkrétní spojení, dny a dopravce se mění každou sezónu, takže je nemá smysl si pamatovat z loňska.
Kréta má dvě mezinárodní letiště a při rezervaci se to vyplatí hlídat. Heraklion (kód HER) obsluhuje střed a východ ostrova a je 4,7 km od centra města, Chania (kód CHQ) obsluhuje západ a je 16,2 km od Chanie. Mezi oběma městy je to 147,9 km a dvě a půl hodiny, takže špatně zvolené letiště znamená pět hodin transferu za dovolenou. Korfu má naopak jediné letiště a to leží 2,8 km od centra Kerkyry, tedy čtyři minuty jízdy; transfer se tu neřeší vůbec.
Po přistání
Hodinky si posuňte o hodinu dopředu. Řecko je v pásmu UTC+2 a v létě UTC+3, tedy o hodinu napřed proti Česku po celý rok, protože se na letní čas přechází ve stejný den jako u nás. Poslední trajekt i zavírací doba vykopávek jdou v řeckém čase.
Druhá věc, na kterou se zapomíná, je klimatický poplatek za ubytování. Není zahrnutý v ceně zájezdu ani v ceně z rezervačního portálu, platí se na místě a účtuje se za pokoj a noc, ne za osobu. Od dubna do října je vyšší než v zimě a jeho výše roste s kategorií ubytování, takže u čtyřhvězdičkového hotelu na deset nocí jde o částku, kterou je lepší mít v rozpočtu předem.