Za Biokovem leží Imotski se dvěma krasovými jezery

Makarská riviéra končí u hřebene Biokova a většina lidí se za něj nikdy nepodívá. Přitom hodinu jízdy odtud leží Imotski, město s devíti tisíci obyvateli, u kterého jsou dvě krasová jezera, jaká se jinde v Chorvatsku nevidí. Obě jsou chráněná od roku 1964 jako geomorfologické přírodní památky.

Modré jezero občas vyschne úplně

Modré jezero leží přímo pod skalní stěnou, na které stojí pevnost Topana, kousek od městského stadionu. Je to zatopená krasová prohlubeň a její hladina během roku silně kolísá.

A teď to, co z něj dělá zvláštnost: nejsou vzácné roky, kdy jezero zcela vyschne. Tehdy se na jeho dně hraje fotbal. V letních měsících v něm ale obvykle bývá dost vody na koupání a chodí se sem plavat i sportovat. Ke břehu vede po skále vytesaná cesta a sestup i výstup zaberou svoje.

Červené jezero je propast zalitá vodou

Červené jezero je něco úplně jiného. Není to prohlubeň, ale krasová propast zaplněná vodou, obklopená kolmými stěnami. Jméno má podle červených skal na okraji.

Čísla jsou u něj sporná a je poctivé uvést obojí. Mezinárodní speleopotápěčská expedice v roce 1998 naměřila výškový rozdíl 528 metrů a hloubku samotného jezera 287 metrů, což by z něj podle některých údajů dělalo nejhlubší jezero Evropy. Měření ponorkou z 28. září 2013 ale ukázalo hloubku 255 metrů. Rozdíl zatím nikdo nesjednotil.

K Červenému jezeru se nesestupuje: prohlíží se z vyhlídek nad okrajem. Právě proto je návštěva rychlá a dá se spojit s Modrým jezerem během jednoho dopoledne.

Cesta přes horu

Z Makarské je to do Imotského šestatřicet kilometrů a necelou hodinu. Silnice stoupá z pobřeží přes hřeben a je klikatá, takže kilometry v mapě klamou. Ze Splitu je to do Imotského osmaosmdesát kilometrů a hodinu a půl, takže jako výlet dává z Makarské riviéry větší smysl než odjinud.

Kdo chce spojit jezera s horou nad riviérou, ať počítá s celým dnem. Samotný výjezd na hřeben Biokova zabere z Makarské čtyřicet minut jedním směrem a k jezerům se pak jede dál do vnitrozemí.

Od května do října, nejlépe dopoledne

Od května do října. V červenci a v srpnu je vnitrozemí za Biokovem podstatně teplejší než pobřeží, protože sem nedosáhne mořský vánek, a stín se u obou jezer prakticky nehledá. Nejpříjemnější je proto dopoledne nebo pozdní odpoledne, případně jaro a podzim.

Na koupání v Modrém jezeře je naopak potřeba léto: na jaře bývá voda studená a na podzim už jí ubývá. Ověřit si stav hladiny předem se vyplatí, protože v suchých letech se koupat nedá vůbec.

Co je ve městě samotném

Imotski není jen kulisa k jezerům. Žije v něm zhruba devět tisíc lidí, takže tu funguje běžné okresní město s obchody, kavárnami na náměstí a restauracemi. Nad Modrým jezerem se zvedá skála s pevností Topana, od které je vidět na město i do prohlubně pod ním, a je to nejjednodušší vyhlídka v okolí.

Praktický důsledek: dá se sem přijet dopoledne, obejít obě jezera, naobědvat se ve městě a odpoledne být zpátky na pláži. Na oběd v Imotském je navíc podstatně levněji než v letoviscích na riviéře, protože tady se nevaří pro turisty.

Sestup bez zábradlí a žádné pláže

K Modrému jezeru vede sestup po vytesané cestě bez zábradlí a zpátky se stoupá; s kočárkem se sem nejezdí a s malými dětmi to chce pevnou obuv. U obou jezer je minimum zázemí, takže vodu a jídlo si vezměte s sebou.

A hlavně: nepleťte si to s výletem k moři. Imotski leží ve vnitrozemí, u jezer nejsou pláže v tom smyslu, v jakém je znáte z riviéry, a celé je to spíš návštěva zvláštního přírodního útvaru než koupací den.