Olymp, antický Dion a hrad Platamonas na Olympské riviéře

Olympská riviéra má jednu vlastnost, kterou jiné řecké pobřeží nenabízí: pár kilometrů od pláže se zvedá nejvyšší hora Řecka. Kdo sem přijede jen kvůli moři, mine to nejzajímavější, co je v okolí k vidění.

Olymp je od července 2026 na seznamu UNESCO

Masiv Olympu má 52 vrcholů, obvod zhruba osmdesát kilometrů a rozlohu kolem pěti set kilometrů čtverečních. Nejvyšší vrchol Mytikas měří 2 917,7 m n. m. a je to nejvyšší hora Řecka. Od Litochora ho dělí vzdušnou čarou jen osmnáct kilometrů, takže z pláže vidíte celou horu, což je při takové výšce nezvyklý pohled.

26. července 2026 byl Olymp zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako smíšená kulturní a přírodní památka pod názvem Širší oblast Olympu. Rozhodlo o tom zasedání Výboru pro světové dědictví v jihokorejském Pusanu. Smíšených památek je na světě jen několik desítek a Řecko má nově tři: kromě Olympu ještě Meteoru a Athos.

Hora přitom byla chráněná dávno předtím. Národním parkem je od roku 1938 a byl to vůbec první národní park v Řecku; je také biosférickou rezervací. Důvodem je biodiverzita: roste tu 1 983 taxonů rostlin, tedy víc než čtvrtina celé řecké flóry.

Jak se dostat nahoru

Obvyklý výchozí bod je Litochoro, městečko ve výšce přes tři sta metrů ve východním svahu. Odtud vede silnice do Prionie ve výšce zhruba 1 100 metrů; je to osmnáct kilometrů a dvacet minut jízdy. Dál už se pokračuje jen pěšky, na vrchol žádná silnice nevede.

Počítejte s horským počasím, ne se středomořským. Počasí se na Olympu mění několikrát za den a v létě jsou běžné odpolední bouřky s krupobitím a silným větrem. Výstup na Mytikas proto není odpolední procházka a vyráží se brzy ráno.

Rozdíl proti alpským výstupům je v tom, že se startuje skoro od moře. Litochoro leží ve výšce něco přes tři sta metrů a vrchol má skoro tři tisíce, přičemž vzdušnou čarou je to osmnáct kilometrů. Převýšení se tak nabírá rychle a stín ve spodní části cesty prakticky není.

Kdo nechce na vrchol, má jednodušší variantu. Přímo z Litochora vede túra roklí Enipeas, která je nejpřístupnější cestou do hor. Ve výšce 850 metrů u ní stojí starý klášter svatého Dionýsia, založený roku 1542 pod jménem Svaté Trojice. Několikrát byl vypleněn a vypálen a definitivně ho zničila německá vojska v dubnu 1943.

V Dionu obětoval Alexandr před tažením do Asie

Pod horou leží Dion, antické město, které bylo hlavní makedonskou svatyní Dia. Konaly se tu hry k poctě Dia a Múz, na které dohlíželi makedonští králové. Filip Druhý i Alexandr Veliký tu slavili vítězství a Alexandr tu roku 334 před naším letopočtem shromáždil vojsko a obětoval před tažením do Asie.

Dnes je z Dionu archeologický park s muzeem. Leží jižně od Katerini a je to nejlepší půldenní výlet celé oblasti, hlavně proto, že se dá spojit s pohledem na Olymp: z vykopávek je hora vidět celá. Jméno města ostatně vysvětluje, proč tu svatyně stála, Dion je odvozené od Dia; záměna s Dionýsem, která se v textech objevuje, je omyl.

Hrad Platamonas nad Tempským údolím

Na jižním konci riviéry stojí na skále hrad Platamonas, křižácká pevnost postavená mezi lety 1204 a 1222. Její poloha nebyla náhodná: hlídá výjezd z Tempského údolí, kudy vede hlavní silnice z Makedonie do Thesálie a dál do zbytku Řecka. Cesta tudy vede dodnes, takže hrad uvidíte z dálnice.

Dominantou je mohutná věž, která se tyčí nad okolím a je vidět z dálky. V areálu se dnes konají koncerty a divadelní představení Olympského festivalu, takže se návštěva dá naplánovat na podvečer.

Rozvržení výletů z jedné základny

Celá riviéra měří necelých padesát kilometrů, takže se výlety dají zvládnout z jakékoli základny. Z Paralie na severu je to do Litochora osmadvacet minut, do Platamonasu sedmatřicet a k Prionii asi hodina.

Rozumný plán vypadá takhle: jeden den hory, ideálně z Litochora roklí Enipeas nebo autem do Prionie s túrou nad ní; jeden půlden Dion a odpoledne pláž; jeden podvečer hrad Platamonas. Zbytek pobytu patří moři.

Na túry jsou nejlepší červen a září

Na túry jsou nejlepší červen a září. V červenci a srpnu je i v horách horko a odpolední bouřky jsou častější. Letoviska na pobřeží otevírají zhruba v květnu a hlavní sezóna trvá do září; od listopadu do března se v nich zavírá většina hotelů i restaurací, zatímco Katerini a Litochoro fungují celoročně.