Proč jet na Djerbu a pro koho se ostrov nehodí
Ploché moře, do kterého se jde desítky metrů, 3 200 hodin slunce ročně a ceny, na jaké jste ve Středomoří zapomněli. A také řasy, mělčina a ostrov bez jediného kopce.
Ilustrační foto, generováno AI
Djerba, česky se často píše i Džerba, je ostrov v zálivu Gabès u jihovýchodního pobřeží Tuniska. Má 514 km2, měří zhruba 27 krát 26 kilometrů a je to největší ostrov severní Afriky. Ne Středomoří, tam je největší Sicílie; tahle záměna se v českých textech opakuje.
Pro českého cestovatele je zajímavá ze čtyř důvodů, a jeden důvod mluví proti. Vezměme to popořadě.
Moře, které klesá pomalu
Hlavní argument, kvůli kterému sem jezdí rodiny s malými dětmi: dno klesá velmi pozvolna. Na plážích v hotelové zóně dojdete desítky metrů od břehu a voda sahá po pás. Ostrov je k tomu plochý, nejvyšší bod má asi 20 metrů nad mořem, takže na pláž nevede žádné schodiště ani serpentina.
Voda je nejteplejší v srpnu (28,5 °C) a v září (28 °C), v říjnu má ještě 26 °C. Koupat se dá zhruba od června do října.
Ostrov, který se dá objet za den
Djerba má asi 125 kilometrů pobřeží a všechno je blízko. Z hotelové zóny Sidi Mahrez je to do Midounu 4,7 kilometru, k Modré laguně 8,4 kilometru, do Houmt Souku 16,6 kilometru a na druhý konec ostrova do Ajimu 31,5 kilometru, což je 37 minut jízdy.
Znamená to, že se dá bydlet u pláže a přesto vidět ostrov: souky a pevnost v Houmt Souku, murály v Djerbahoodu, synagogu El Ghriba, hrnčířské dílny v Guellale.
Slunce i mimo hlavní sezónu
Ostrov má 3 200 až 3 300 hodin slunečního svitu ročně, od 6,5 hodiny denně v prosinci po 12 hodin v červenci. Srážek spadne kolem 200 milimetrů za rok, prakticky všechny mezi říjnem a březnem, a deštivých dní je za celý rok asi 33.
I v zimě mají denní maxima 17 až 21 °C, což z Djerby dělá destinaci na poznávání a na thalasso i mimo léto. Thalasso je tu silné téma: pracuje s čerstvou mořskou vodou, doplňují ho zábaly z řas a bahna a kúry se rezervují dopředu.
Údaj o „320 slunečných dnech", který koluje v katalozích, se nikde nepodařilo doložit, takže s ním nepočítejte; hodiny svitu doložené jsou.
Kultura, která není kulisa
Od 18. září 2023 je Djerba na seznamu UNESCO (číslo 1640). Zápis zahrnuje sedm oblastí ostrova a 24 památek a oceňuje síť roztroušených opevněných usedlostí menzel, tedy způsob, jakým je ostrov osídlený.
K tomu patří synagoga El Ghriba v Erriadhu, jedna z nejstarších v severní Africe a poutní místo židovské komunity, která tu podle odhadů čítá kolem 1 200 lidí, a Ajim, kde se 2. a 3. dubna 1976 natáčely exteriéry Mos Eisley pro první díl Star Wars.
Ceny
Podle Numbea vycházelo v červenci 2026 jídlo v levné restauraci na 12 TND, večeře pro dva ve střední třídě na 60 TND, točené pivo na 5 TND a půldruhalitrová voda v obchodě na 0,92 TND. Taxametr začíná na 0,90 TND a účtuje kolem 1 TND za kilometr. Jeden dinár vycházel 24. července 2026 na 7,17 až 7,38 Kč.
Týdenní zájezd z Prahy se v létě 2026 dal pořídit od zhruba 11 000 Kč za osobu.
Pro koho se Djerba nehodí
Pro milovníky hlubokého moře a skalnatých zátok. Mělká voda u břehu znamená, že se tu drží řasy a v některých zátokách je dno bahnité. Kdo chce skočit z mola do hloubky, bude zklamaný.
Pro toho, kdo chce hory a výhledy. Ostrov je plochý a jednotvárný, krajina je palmy, olivovníky a nízké bílé domy.
Pro toho, kdo se bez auta neobejde a nechce si ho půjčit. Veřejná doprava obsluhuje města, ne pláže a vesnice.
Pro milovníky nočního života evropského typu. Zábava se odehrává hlavně v hotelech.
A ještě jedna nepříjemnost: výlety na pevninu jsou dlouhé. Do Matmaty je to z Houmt Souku 134 kilometrů a zhruba dvě a půl hodiny, do Douzu na okraji Sahary 233 kilometrů a přes čtyři hodiny jedním směrem.
Podrobný rozbor, komu se Djerba vyplatí a komu ne, najdete na Djerba.cz.
