Zápis Djerby do UNESCO se týká sedmi oblastí a 24 památek

18. září 2023 zapsal Výbor pro světové dědictví na svém 45. zasedání v Rijádu Djerbu na seznam UNESCO. Zápis nese referenční číslo 1640 a jméno Djerba: svědectví o způsobu osídlení ostrovního území.

Co je předmětem zápisu

Neobvyklé na tomhle zápisu je, že nejde o jednu stavbu. Zapsáno je sedm oblastí ostrova a 24 památek, a to, co se chrání, je způsob, jakým byl ostrov po staletí osídlován.

Djerba nemá jedno historické jádro obehnané hradbami. Má naopak síť roztroušených opevněných usedlostí menzel, mezi nimi palmové a olivové sady, cisterny na vodu, mešity a vesnice. Ostrov je plochý (nejvyšší bod má asi 20 metrů) a suchý (roční srážky kolem 200 milimetrů), takže sídelní vzorec vznikl z toho, jak se tu hospodařilo s vodou a půdou.

Co je menzel

Menzel je tradiční djerbská usedlost: obytný dům s hospodářským zázemím, obehnaný zdí, obvykle s cisternou na dešťovou vodu a s políčky nebo sadem kolem. Stojí samostatně, ne v ulici. Právě proto vypadá vnitrozemí ostrova tak, jak vypadá: nízká roztroušená zástavba mezi palmami a olivovníky, ne vesnice v našem smyslu.

Kam se za tím dá zajet

Zápis je rozprostřený po ostrově, takže se dá vidět formou okruhu:

• Erriadh (17,6 km z hotelové zóny, 26 minut): synagoga El Ghriba a murály projektu Djerbahood.
• Houmt Souk (16,6 km, 21 minut): kryté souky, rybářský přístav, <p>pevnost Borj el Kebir z osmanského období, Muzeum tradičního dědictví.</p>
• Guellala (22,1 km, 30 minut): hrnčířské dílny a muzeum <p>djerbského dědictví na návrší Dhahret Guellala. Vstupné bylo v roce 2025 osm dinárů, otevřeno v zimě od 8 do 18 hodin a v létě od 8 do 20 hodin.</p>
• Mešita Fadhloun u Midounu: typická ukázka djerbské sakrální architektury s bílými kupolemi a hranatým minaretem.
• Vnitrozemí kolem Midounu, El May a Mahboubine: krajina usedlostí menzel, kterou zápis oceňuje.

Jak si okruh naplánovat

Nejúspornější je vzít to jako jeden okruh proti směru hodinových ručiček: z hotelové zóny přes Midoun do Erriadhu (Djerbahood a El Ghriba), pak do Houmt Souku na souky a k pevnosti, odtud podél západního pobřeží k Ajimu a zpátky přes Guellalu. Celkem je to zhruba osmdesát kilometrů a s prohlídkami vyjde na celý den.

Kratší varianta na dopoledne: Erriadh a Houmt Souk, což jsou dvě nejhustší zastávky a jsou od sebe jen 6,4 kilometru a 10 minut.

V létě je rozumné vyjet brzy ráno, protože v poledne mají denní maxima 33 až 34 °C a souvislý stín v uličkách není. Na jaře, na podzim a v zimě (17 až 21 °C) se dá chodit celý den.

Proč se zápis povedl až v roce 2023

Djerba byla na indikativním seznamu dlouho a hlavní překážkou byla právě povaha místa: chránit rozptýlený sídelní vzorec je těžší než ohraničený areál. Výsledný zápis proto pracuje se sedmi oblastmi a s výběrem 24 památek, které dohromady tvoří celek.

Djerba není jediné tuniské UNESCO

Pokud vás zápisy zajímají, Tunisko jich má víc a dva z nich jsou na dojezd z pobřežních letovisek na pevnině: medina v Sousse (zapsaná v roce 1988) a amfiteátr v El Jemu (1979), který pojal 35 000 diváků. Na seznamu je od roku 1988 také Kairouan s Velkou mešitou Sídí Uqby, založenou kolem roku 670.

Z Djerby jsou tyhle cíle daleko: na pevninu se jede přes hráz u El Kantary nebo trajektem z Ajimu a i k nejbližším pouštním cílům je to hodiny jízdy (Matmata 134 kilometrů, Douz 233 kilometrů z Houmt Souku).

Co z toho má návštěvník

Praktický důsledek je jednoduchý: na Djerbě se památky nekumulují na jednom místě. Kdo chce vidět to, kvůli čemu je ostrov na seznamu, musí jezdit, i když nedaleko: nejvzdálenější bod ostrova je z hotelové zóny 37 minut jízdy.

Druhý důsledek je, že se sem vyplatí jet i mimo koupací sezónu. V zimě mají denní maxima 17 až 21 °C, což je na okruh po ostrově příjemnější než srpnových 34 °C.

Přehled zajímavých míst na ostrově včetně těch zapsaných najdete na Djerba.cz.