Velká uherská nížina

Charakter oblasti a komu se hodí

Alföld, tedy Velká uherská nížina, zabírá většinu východního a jihovýchodního Maďarska kolem Tisy a Dunaje. Je plochá, bez kopců, s poli, slanými pastvinami a lužními lesy. Puszta, typická step bez stromů, se rozkládá na zhruba padesáti tisících kilometrech čtverečních Panonské stepi, které zasahují až do Rakouska.

Je to nejlevnější a Čechy nejméně objevená část země. Hodí se pro lázeňskou dovolenou s dětmi, pro pozorovatele ptáků a pro toho, kdo chce vidět koňské show a pasteveckou kulturu. Nehodí se pro milovníky kopců a lesů.

Hlavní místa

Hajdúszoboszló je hlavní lázeňské město oblasti, devatenáct kilometrů jihozápadně od Debrecína. Termální pramen tu navrtali 26. října 1925 při hledání ropy a plynu a voda s přírodním jodem z něj udělala lázeňské středisko. Dnes tu je aquapark s vlnobitím, tobogány a padesátimetrovým bazénem vedle léčebných bazénů.

Debrecín je druhé největší město Maďarska. V 18. století byl největším uherským městem a dvakrát sloužil jako hlavní město země, za revoluce v letech 1848 a 1849 a na konci druhé světové války v letech 1944 a 1945. Ve Velkém reformovaném kostele byla vyhlášena detronizace Habsburků.

Hortobágy je vesnice u devítiobloukového mostu a brána do stejnojmenného národního parku. Ten měří 800 kilometrů čtverečních, vznikl v roce 1973 jako první maďarský národní park a od roku 1999 je na seznamu UNESCO. Je to největší chráněné území Maďarska a největší polopřirozená stepní pastvina Evropy, kde se pase šedý uherský skot.

Szeged je třetí největší město země. Povodeň v březnu 1879 smetla skoro celé město, z 5 723 domů zbylo 265, a nová Szeged vznikla se širokými třídami a paláci. Je domovem papriky, rybí polévky halászlé a salámu Pick; dóm postavený mezi lety 1913 a 1930 má věže vysoké 91 metrů.

Gyula má u rumunských hranic středověký cihlový hrad s hradními lázněmi a je rodištěm Ferenca Erkela, autora maďarské hymny. Kecskemét leží přesně 86 kilometrů od Budapešti i od Szegedu, má secesní radnici, meruňkovou pálenku a je bránou do národního parku Kiskunság, který vznikl v roce 1975 na ploše 530 kilometrů čtverečních.

Sezóny

Nížina je nejteplejší část Maďarska. Szeged má v červenci denní maximum 29,0 °C a v srpnu 28,6 °C, Hajdúszoboszló 28,1 °C v obou měsících. Kdo špatně snáší vedro, plánuje květen, červen nebo září.

Lázně fungují celoročně a mají krytou i venkovní část, hlavní česká sezóna je mimo prázdniny. Koňské show, projížďky vozem a pozorování ptáků v puszty běží od jara do podzimu, vrcholem je podzimní tah jeřábů přes Hortobágy.

V zimě jsou mrazy ostré, lednové noční minimum v Debrecíně vychází na minus 2,3 °C, sněhu ale napadne málo. Města fungují, národní park je prázdný.

Doprava

Z Prahy je to do Hajdúszoboszla 731 kilometrů a necelých osm hodin, z Brna 534 kilometrů a šest hodin. Szeged vychází z Prahy na 691 kilometrů a sedm hodin.

Východ země obsluhuje letiště v Debrecíně: do města je z něj sedm kilometrů, do Hajdúszoboszla 23 kilometrů a necelou půlhodinu. Z Budapešti je Debrecín vzdálený 230 kilometrů a dvě a půl hodiny po dálnici M3, Szeged 171 kilometrů a necelé dvě hodiny po M5.

Rovina znamená rychlou jízdu po dálnicích, příčné spojení už tak dobré není: ze Szegedu do Gyuly je to 116 kilometrů, ale skoro dvě hodiny po silnicích druhé třídy.