Hortobágyská puszta je největší polopřirozená step Evropy
Největší polopřirozená stepní pastvina Evropy, koňské show a lázeňská města s aquaparky. Průvodce nejméně objevenou částí Maďarska a tím, co v ní hledat.
Ilustrační foto, generováno AI
Co je puszta
Puszta je stepní krajina bez stromů na Velké uherské nížině, výběžek panonské stepi, která se rozkládá zhruba na padesáti tisících kilometrech čtverečních a zasahuje až do rakouského Burgenlandu. Táhne se hlavně kolem řeky Tisy ve východní části Maďarska.
Pro návštěvníka je to krajina bez kopců a bez lesa, s pastvinami, slanými plochami a mokřady. Nemá dramatické scenérie, zato má prostor a obzor, který nic nepřerušuje, a s ním spojenou pasteveckou kulturu, která tu přežila do dneška.
Hortobágyský národní park
Hortobágy je srdcem pusty. Park měří 800 kilometrů čtverečních, vznikl v roce 1973 jako vůbec první maďarský národní park a od roku 1999 je zapsaný na seznamu UNESCO. Je to největší chráněné území Maďarska a největší polopřirozená stepní pastvina v Evropě.
Symbolem je devítiobloukový most přes řeku Hortobágy ve stejnojmenné vesnici, kde žije jen 1 229 lidí. Odsud vyjíždějí koňské show s ukázkami pastevecké jízdy, jízdy vozem do stepi a prohlídky stád. Pase se tu šedý uherský skot, plemeno, které se od středověku do 19. století hnalo z pusty na největší evropské trhy do Moravy, Vídně, Norimberku a Benátek.
Pro pozorovatele ptáků je vrcholem roku podzimní tah jeřábů, kdy se na mokřadech shromažďují desetitisíce ptáků.
Kiskunság mezi Dunajem a Tisou
Druhým chráněným územím nížiny je národní park Kiskunság, vyhlášený v roce 1975. Měří 530 kilometrů čtverečních, je zapsaný jako biosférická rezervace UNESCO a netvoří jeden celek: skládá se ze sedmi oddělených částí. Bránou do něj je Kecskemét, osmé největší město země, které leží 86 kilometrů od Budapešti i od Szegedu.
Nejčastějším důvodem cesty jsou termální lázně
Nížina není jen o krajině. Nejsilnějším důvodem, proč sem Češi jezdí, jsou termální lázně a hlavně Hajdúszoboszló devatenáct kilometrů od Debrecína. Termální pramen se tu našel 26. října 1925 při vrtání za ropou a zemním plynem, voda obsahuje přírodní jod a z do té doby zemědělského městečka se stalo lázeňské středisko. Vedle léčebných bazénů je tu aquapark s vlnobitím, tobogány a padesátimetrovým plaveckým bazénem.
Druhou lázeňskou adresou je Gyula u rumunské hranice, kde stojí termální areál přímo vedle středověkého cihlového hradu.
Města, která stojí za zastávku
Debrecín je druhé největší město Maďarska. V 18. století byl největším uherským městem a dvakrát se stal hlavním městem země: za revoluce v letech 1848 a 1849 a na konci druhé světové války v letech 1944 a 1945. Ve Velkém reformovaném kostele byla vyhlášena detronizace habsburské dynastie. Město má vlastní letiště, ze kterého je to do centra sedm kilometrů.
Szeged je třetí největší město země a jeho dnešní podoba je důsledkem katastrofy: povodeň v březnu 1879 z 5 723 domů nechala stát jen 265 a vyžádala si 165 obětí. Nová Szeged vznikla podle plánu se širokými třídami a paláci. Dóm postavený v letech 1913 až 1930 má věže vysoké 91 metrů. Město je domovem papriky, rybí polévky halászlé a salámu Pick.
Kdy jet a jak se tu jezdí
Nížina je nejteplejší část Maďarska: Szeged má v červenci denní maximum 29,0 °C a v srpnu 28,6 °C, Hajdúszoboszló 28,1 °C v obou měsících. Program v pustě proto plánujte na ráno a podvečer, nebo přijeďte v květnu, červnu či v září.
Lázně fungují celoročně, ale koňské show a jízdy do stepi běží od jara do podzimu; v zimě je park prakticky prázdný. Sněhu tu napadne málo, v Szegedu v lednu průměrně devět centimetrů za měsíc, mrazy ale bývají ostré.
Dálnice M3 vede z Budapešti k Debrecínu, M5 k Szegedu, takže hlavní tahy jsou rychlé. Příčné spojení uvnitř nížiny je pomalé: ze Szegedu do Gyuly je to 116 kilometrů, ale skoro dvě hodiny po silnicích druhé třídy. Z Prahy je to do Hajdúszoboszla 731 kilometrů a necelých osm hodin, z Brna 534 kilometrů a šest hodin.
Kdo nechce jet takovou dálku autem, může přiletět do Debrecína. Z tamního letiště je to do centra sedm kilometrů a třináct minut, do lázeňského Hajdúszoboszla 23 kilometrů a necelou půlhodinu, do Hortobágye sedmačtyřicet kilometrů. Bez auta se ale po nížině cestuje obtížně, protože vzdálenosti mezi cíli jsou velké a spoje řídké.
Jak si nížinu poskládat
Pro první návštěvu se osvědčí jedna základna a výlety kolem ní. Hajdúszoboszló je pro tenhle účel nejpraktičtější: do Debrecína je to jednadvacet kilometrů a pětadvacet minut, do Hortobágye třicet kilometrů a půl hodiny, takže se obojí zvládne jako půldenní výlet a zbytek dne patří bazénům.
Kdo má víc času, může nížinu projet od východu k jihu: Hajdúszoboszló, Hortobágy a Debrecín, pak přejezd do Gyuly a odtud přes Szeged a Kecskemét zpátky k Budapešti. Přejezdy jsou dlouhé na kilometry i na čas, ale krajina se cestou mění málo, takže se dá jet po etapách bez pocitu, že se něco zameškalo.
Dobrá zpráva pro rozpočet: nížina patří k nejlevnějším částem Maďarska. Ceny ubytování i jídla jsou tu nižší než na Balatonu a v západomaďarských lázních, protože sem míří výrazně méně zahraničních návštěvníků.