Počasí v Boce Kotorské
Boka Kotorská je jedno z nejdeštivějších míst Evropy: ročně tu spadne přes 2 300 milimetrů, drtivá většina mimo léto. Samotné léto je přitom horké a suché, s maximy kolem třiceti stupňů. Podívejte se, kdy sem vyrazit a co si zabalit.
Kdy vyrazit
Boka Kotorská je vyhraněná letní destinace a její kalendář určuje déšť, ne teplota. Podle normálů z let 2005 až 2024 má Kotor průměrná denní maxima v červnu 26,4 °C, v červenci 29,6 °C, v srpnu 29,8 °C a v září 25,2 °C. Noci jsou v srpnu kolem 22,4 °C. Zátoka je sevřená mezi strmé svahy, takže se v ní vzduch v poledne rozpaluje a proudění je slabší než na otevřeném pobřeží.
Hlavní sezóna trvá od června do září, ale prakticky bezpečné okno je červen až srpen. Kotor a Perast jsou jako památkové cíle přístupné celoročně, mimo sezónu tam ale zavírá většina restaurací a ubytování. Jarní a podzimní termín je tady rizikovější než kdekoli jinde na Jadranu, a to je zásadní rozdíl proti sousedním oblastem.
Teplota moře a koupání v zátoce
Moře je v zátoce stejně teplé jako na Budvanské riviéře, v červenci kolem 27 °C. Uzavřená poloha ale mění charakter koupání: voda je klidná, bez vln a bez proudů, protože zátoka je zatopený říční kaňon spojený s otevřeným mořem jen úzkým průlivem. Do vody se skoro všude vstupuje z betonových plošin nebo z oblázků, velké písečné pláže tu nejsou.
Druhá věc, kterou uzavřenost způsobuje, je vrstvení. Do zátoky ústí sladkovodní prameny přímo pod hladinou a při plavání narazíte na studené proudy i v srpnu, hlavně poblíž Risanu a Kotoru. Není to nepříjemné, ale je dobré to čekat. Nejlepší koupání je v otevřenější části u Herceg Novi a u vjezdu do zátoky.
Nejdeštivější kout Evropy
V Kotoru spadne v listopadu v průměru 357 milimetrů, v prosinci 301, v lednu 261 a v únoru 251. Roční úhrn přesahuje 2 300 milimetrů, tedy víc než dvojnásobek Prahy. Nad Risanem na Krivošijích padá dokonce přes 5 000 milimetrů ročně, což z místa dělá jedno z nejdeštivějších v celé Evropě. Léto je proti tomu suché: červenec má 60 milimetrů a srpen 73.
Důvod je čistě geografický. Vlhký vzduch od moře naráží na pohoří Orjen a Lovćen, které se zvedají hned za pobřežím do víc než 1 700 metrů, a musí prudce stoupat. Uvnitř oblasti to znamená měřitelné rozdíly: Herceg Novi u vjezdu do zátoky má v listopadu 328 milimetrů, tedy o třicet méně než Kotor na jejím konci, a je zároveň o dvě až tři desetiny stupně chladnější v létě. Čím hlouběji do zátoky, tím víc srážek a tím dusnější léto. Sníh se v zátoce objevuje výjimečně, v Kotoru napadne v únoru průměrně 24 centimetrů za měsíc, ale drží se jen na svazích nad městem.
Co si zabalit
Na léto stačí lehké oblečení, plavky a boty do vody, protože se vstupuje z plošin a z oblázků. Klobouk a krém jsou nutnost; svahy nad zátokou sice odpoledne stíní, ale dopoledne slunce sálá z vody i z kamene. Pevné boty jsou důležité pro každého, kdo chce vyjít po serpentinách nad Kotor nebo po hradbách, cesta je kamenitá a strmá. Vezměte si víc vody, než čekáte, v uzavřené zátoce je dusno. Na výlet na Lovćen přibalte bundu, nahoře bývá o deset stupňů méně. Kdo přijede mimo léto, ať počítá s vytrvalým deštěm a vezme si nepromokavou bundu s kapucí a obuv do mokra; deštník tu při nárazovém větru z hor moc nepomůže. Víc o oblasti najdete v průvodci Boka Kotorská, o zbytku země v průvodce Černou Horou.