Počasí na Velké uherské nížině

Kdy vyrazit

Nížina je nejteplejší část Maďarska. Szeged na jihu má v červenci průměrné denní maximum 29,0 °C a v srpnu 28,6 °C, Hajdúszoboszló a Debrecín na východě shodně kolem 28,0 °C v obou měsících. Léto je tu navíc suché: v Szegedu spadne v červenci jen 46 milimetrů, což je nejnižší měsíční úhrn celé maďarské sestavy. Znamená to hodně slunce a jistotu programu, ale také že se ve stepi není kam schovat.

Kdo špatně snáší vedro, plánuje květen, červen nebo září. Květnová maxima jsou v Szegedu 22,3 °C, červnová 26,5 °C a zářijová 23,4 °C, a právě tyhle měsíce sedí na výlety do národních parků. Duben už má 17,9 °C a je nejsušším jarním měsícem (39 mm), takže na první túry v pusztě je vhodný. Nejdeštivější jsou květen a červen (65 a 66 mm v Szegedu, 70 a 80 mm v Debrecíně), déšť ale přichází v bouřkách, ne v celodenním mrholení.

Termální voda místo moře

Moře nížina nemá a jezero také ne, zato má vodu pod sebou. Termální pramen v Hajdúszoboszlu vytryskl 26. října 1925 při hledání ropy a plynu a voda s obsahem jodu z něj teče dodnes. Tamní lázně mají krytou i venkovní část včetně padesátimetrového bazénu, vlnobití a léčebných bazénů, takže fungují celoročně nezávisle na tom, jestli je venku třicet stupňů, nebo mráz. Stejně na tom je Gyula se svým cihlovým hradem a lázněmi.

Hlavní česká sezóna proto připadá na dobu mimo letní prázdniny. V listopadu, lednu a únoru je v lázních nejlevněji a nejklidněji, přestože lednové noci v Debrecíně klesají na minus 2,3 °C a denní maxima se drží na 3,4 °C. V červenci a srpnu se naopak venkovní části plní domácími rodinami a horko dělá z bazénů jediné snesitelné místo v okolí.

Sucho, step a rozdíly v nížině

Nížina je plochá, takže rozdíly uvnitř oblasti nedělá nadmořská výška, ale zeměpisná šířka a vzdálenost od Karpat. Jih kolem Szegedu je nejteplejší a nejsušší: 29,0 °C v červenci a roční průměr srážek pod šest set milimetrů. Východ kolem Debrecína a Hajdúszoboszla je o stupeň chladnější, ale v květnu a červnu deštivější (70 a 80 mm proti 65 a 66 v Szegedu), protože tam dosáhnou srážky stahované od karpatského oblouku.

Suchá a otevřená krajina má dva praktické důsledky. Hortobágy, největší polopřirozená stepní pastvina Evropy s rozlohou 800 kilometrů čtverečních, nemá stín ani úkryt, takže se sem v červencovém poledni nevyplatí vyrážet. Zároveň je otevřená krajina ideální pro pozorování ptáků a vrcholem sezóny je podzimní tah jeřábů, který připadá na dobu, kdy už denní maxima klesla na příjemných 17,5 °C v říjnu. Zima je v národním parku prázdná a větrná; mrazy bývají ostré, ale sníh slabý, v Szegedu ho v lednu napadne průměrně 9 centimetrů za měsíc.

Co si zabalit

Na letní výlety do puszty je klobouk se širokou krempou důležitější než cokoli jiného, po něm lahev na vodu a krém s vysokým faktorem: ve stepi není stín. Lehké, dlouhé a volné oblečení chrání před sluncem lépe než tričko. Do lázní patří plavky, žabky a ručník, na zimní pobyt i župan a čepice na cestu z venkovního bazénu. Na jaro a podzim se hodí větrovka, přes rovinu fouká bez překážek a vítr je tu cítit víc než v kopcovité krajině. Na pozorování ptáků v Hortobágyi si vezměte dalekohled a boty, které snesou vlhkou půdu, a na podzimní ráno teplou vrstvu navíc. V zimě počítejte s ostrým mrazem, ale ne se sněhem. Víc o oblasti najdete v průvodci Velká uherská nížina, nabídku pobytů v sekci zájezdy do Maďarska.