Počasí ve Slovenském ráji a na Spiši

Kdy vyrazit

Rokliny Slovenského ráje jsou schůdné od dubna do října, hlavní provoz připadá na červenec a srpen. Podle normálů z let 2005 až 2024 má Spišská Nová Ves průměrná denní maxima v červenci 24,1 °C a v srpnu 23,9 °C, v červnu 22,1 °C a v září 19,1 °C. Hrabušice blíž k horám jsou o dva stupně chladnější (22,3 °C v červenci). Památky Spiše, tedy Spišský hrad, Levoča a Žehra, fungují celoročně.

Nejlepší termín pro rokliny je konec léta a začátek podzimu. Srpen má nejnižší letní úhrn srážek (86 milimetrů ve Spišské Nové Vsi) a v roklinách je nižší stav vody, takže se po žebřících leze pohodlněji. Duben a začátek května jsou naopak riskantní: potoky nesou tající sníh a stupačky bývají kluzké.

Nejsušší slovenské hory

Tohle je hlavní klimatická odlišnost oblasti. Spišská Nová Ves má roční srážky výrazně nižší než ostatní slovenské horské oblasti: v lednu spadne 37 milimetrů, v prosinci 39 a v únoru 40, zatímco Terchová v Malé Fatře má v lednu 80 milimetrů a Starý Smokovec 51. I letní maximum je mírnější: 105 milimetrů v červenci proti 131 ve Vysokých Tatrách. Spišská kotlina leží ve srážkovém stínu Tater a Nízkých Tater, které vlhký vzduch zachytí dřív.

Pro návštěvníka to má dva dopady. Za prvé je tu vyšší šance na suché dny než jinde na slovenských horách, což se hodí u aktivity, která je na vodě přímo závislá. Za druhé je zima chudší na sníh: ve Spišské Nové Vsi napadne v lednu jen 20 centimetrů za měsíc proti 43 v Terchové a 31 ve Starém Smokovci. Slovenský ráj proto není zimní destinace v lyžařském smyslu, i když ledopády v roklinách jsou samostatný cíl.

Kotlina, rokliny a Spiš

Rozdíly uvnitř oblasti jsou dané polohou vůči kotlině. Spišská Nová Ves a Levoča v otevřené kotlině mají nejteplejší dny a nejnižší srážky, ale také ostré noční mrazy: lednové minimum je minus 5,3 °C a v kotlině se drží studený vzduch. Hrabušice a další obce blíž k národnímu parku jsou chladnější přes den (22,3 °C v červenci) a o něco vlhčí (111 milimetrů v červenci).

Uvnitř roklin platí úplně jiné podmínky než na povrchu. Sevřené kaňony jsou zastíněné, vlhké a o několik stupňů chladnější než okolí, takže i v horkém srpnovém dni je v nich příjemně. Zároveň se v nich drží vlhkost dlouho po dešti a dřevěné lávky zůstávají kluzké i den poté, co přestalo pršet. Dobšinská ľadová jaskyňa má v zaledněných částech minus 3,9 až minus 0,2 °C po celý rok, takže i v srpnu je tam potřeba bunda.

Co si zabalit

Do roklin patří pevné boty s dobrou podrážkou, ideálně takové, kterým nevadí voda; na některých úsecích se brodí. Vezměte si rukavice na žebříky a řetězy, kov bývá studený a mokrý. Vrstvy jsou nutnost, protože v kaňonu je chladno a na hřebeni nad ním horko. Pláštěnka se hodí i za pěkného rána. Na Dobšinskou ľadovú jaskyňu si vezměte teplou bundu a čepici, uvnitř je i v srpnu pod nulou. Na prohlídku Spišského hradu naopak klobouk a vodu, je to otevřený areál bez stínu a v létě tam pálí slunce. Na zimu stačí běžná zimní výbava, sněhu je tu ze slovenských hor nejméně. Víc o oblasti najdete v průvodci Slovenský ráj a Spiš, o zbytku země v průvodce Slovenskem.