Slovenský ráj a Spiš

Slovenský ráj je náhorní plošina mezi Popradem a Rožňavou, kterou rozřezaly kaňony Hornádu a Hnilce. Nahoře jsou louky a lesní cesty, dolů se padá soutěskami, kterým se tu říká rokliny. Turistika v nich vypadá jinak než kdekoli jinde na Slovensku: cesta vede přímo korytem potoka a stoupá po kovových žebřících, stupačkách a lávkách vedle vodopádů. Park byl vyhlášený v roce 1988, měří 19 763 hektarů a jeho nejvyšší bod Ondrejisko má 1 270,6 metru.

Nejdůležitější pravidlo je směr. Roklinami se z bezpečnostních důvodů smí jen zdola nahoru, proti proudu potoka, a zpátky se schází jinudy po hřebeni nebo lesní cestou. Každá roklina proto znamená okruh, ne cestu tam a zpět, a plán dne je potřeba postavit podle toho. Jediná výjimka je Prielom Hornádu, který je zhruba deset kilometrů dlouhý a průchodný obousměrně. Nejnavštěvovanější roklinou je Suchá Belá s vodopády Okienkový a Korytový; nastupuje se do ní z Podlesku u Hrabušic.

Vstupné a co je v něm

Za průchod roklinami se platí a v ceně je poplatek za technická zpřístupňovací zařízení na exponovaných úsecích, tedy za žebříky a stupačky. Od roku 2024 je součástí i úrazové pojištění a pojištění zásahu Horské záchranné služby. V sezóně 2026 stojí den v roklinách tři eura pro dospělého, do Suché Belé čtyři. Vybírá se od července do září denně, v dubnu, květnu a říjnu jen o víkendech.

Kde se v oblasti bydlí

Sever je pro většinu návštěvníků praktičtější. Hrabušice s osadou Podlesok jsou hlavním vstupem do roklin, Čingov je druhá nástupní osada a leží nejblíž ke Spišské Nové Vsi. Ta je největším městem u parku, má nádraží na hlavní trati a nejvyšší kostelní věž na Slovensku. Jih je klidnější a výš: Dedinky leží u nádrže Palcmanská Maša a jezdí z nich jediná jednosedačková lanovka na Slovensku, sousední Mlynky jsou rozptýlená horská obec. Levoča a Spišské Podhradie jsou městské základny pro ty, koho zajímají hlavně památky.

Skladba ubytování je tu jiná než v Tatrách. Převažují chaty, penziony a kempy, velkých hotelů je málo a hodně lidí spí přímo u nástupu do roklin, aby ráno vyrazili dřív než autobusy s výletníky. Vyplatí se to: v červenci a srpnu se u vstupů do Suché Belé tvoří fronty.

Co si vzít s sebou

Rokliny nejsou náročné technicky, ale jsou mokré. Voda teče přímo přes trasu, žebříky bývají kluzké a bez pevných bot s podrážkou, která drží, se v nich chodí špatně. Správa parku doporučuje pevnou obuv, pláštěnku, čelovku, mapu a lékárničku. Po vydatném dešti se rokliny zavírají, i když sezóna běží, takže má smysl počítat s náhradním programem. Psi smí do parku jen na vodítku a s náhubkem.

Spiš kolem parku

Slovenský ráj má tu výhodu, že hned vedle stojí tři věci na seznamu UNESCO. Spišský hrad nad Spišským Podhradím zabírá 41 426 metrů čtverečních a patří k největším hradním areálům střední Evropy; od požáru v roce 1780 je to zřícenina. V Levoči stojí v kostele svatého Jakuba oltář Mistra Pavla, s 18,6 metru nejvyšší dřevěný gotický oltář na světě. Na okraji parku je Dobšinská ľadová jaskyňa, jedna z prvních elektricky osvětlených jeskyní na světě.

Kdy sem jet

Rokliny mají smysl od dubna do října, hlavní provoz je v červenci a v srpnu. V zimě se úředně nezavírají, ale mění se v led a průchod znamená mačky a cepín; ľadolezectvo je povolené jen od prosince do poloviny března. Památky Spiše fungují celoročně. Ze severní strany na jižní se autem jede skoro tři čtvrtě hodiny, takže se vyplatí vybrat si jednu stranu a držet se jí. Z Popradu je to na Podlesok jednadvacet minut, takže se Slovenský ráj dobře kombinuje s Vysokými Tatrami.