Mezi severní a jižní stranou Slovenského ráje stojí hřeben
Severní a jižní stranu parku dělí tři čtvrtě hodiny jízdy autem. Podle toho, kam chcete chodit, se vybírá základna.
Ilustrační foto, generováno AI
Slovenský ráj má dvě vstupní strany a mezi nimi je hřeben. Vzdušnou čarou je to kousek, autem se ale ze severu na jih jede skoro tři čtvrtě hodiny, protože se pohoří objíždí. Volba základny proto rozhoduje o tom, které rokliny budete chodit, víc než cokoli jiného.
Na severu se vychází z Hrabušic a Podlesku
Pro většinu návštěvníků je sever praktičtější, protože odtud vedou nejznámější trasy. Hrabušice leží na severním okraji parku a jejich osada Podlesok je hlavním nástupním bodem: odsud se vchází do Suché Belé i do Prielomu Hornádu.
Skladba ubytování je jiná než v horských střediscích. Převažují chaty, penziony, apartmány a kemp přímo na Podlesku, velké hotely tu nejsou. Hodně lidí volí ubytování co nejblíž nástupu, aby ráno vyrazili dřív než autobusy s výletníky. Daň za to je, že Hrabušice jsou vesnice: služeb je málo, večerní program prakticky žádný a na větší nákup se jezdí do Spišské Nové Vsi.
Čingov leží u Prielomu Hornádu a blízko města
Druhou severní variantou je Čingov, turistická osada v katastru Smižan. Není to obec, ale nástupní místo s parkovištěm, několika hotely, penziony, chatami a kempem. Leží nejblíž ke Spišské Nové Vsi, do které je to sedm kilometrů a patnáct minut, takže se sem dá dojet i bez auta.
Kapacita je omezená a v hlavní sezóně se obsazuje brzy. Obchod tu není a všechno kromě turistiky se řeší ve městě. Výhodou je poloha u Prielomu Hornádu, tedy u jediné obousměrné rokliny.
Jih drží Dedinky a rozptýlené Mlynky
Jih je klidnější, výš položený a levnější. Dedinky leží ve výšce zhruba 795 metrů přímo na břehu nádrže Palcmanská Maša a jezdí z nich jediná jednosedačková lanovka na Slovensku, znovu spuštěná v roce 2023. Ubytování je horské: chaty, penziony a několik ubytoven kolem nádrže.
Sousední Mlynky jsou rozptýlené do několika osad po svazích, takže adresa v Mlynkách může znamenat kdekoli v pásu několika kilometrů. Je to nejtišší a jedna z nejlevnějších variant v oblasti, ale bez auta je nepraktická. Při rezervaci se vyplatí ptát na přesnou polohu a na to, jestli k ubytování vede v zimě udržovaná cesta.
Spišská Nová Ves a Levoča jako městská varianta
Spišská Nová Ves je největší město u parku a jediné s plnou vybaveností, nemocnicí a nádražím na hlavní trati Žilina, Košice, kam jedou přímé spoje z Česka. Nabídka je městská a celoroční, ceny nejsou vázané na sezónu roklin a mimo léto výrazně klesají. K nástupům je to patnáct až pětatřicet minut, takže ráno vyrazíte později než ti, kdo spí na Podlesku.
Levoča je volba pro ty, koho zajímají hlavně památky. Nabídka je menší, část ubytování je v historických domech a ceny nejsou navázané na rokliny; první červencový víkend ale bývá obsazeno dlouho dopředu kvůli pouti na Mariánské hoře. Spišské Podhradie pod hradem je nejmenší z městských variant, převažují penziony a ubytování v soukromí a do parku je to odsud nejdál.
Kdy se ubytování obsazuje
Hlavní nápor je v červenci a srpnu, kdy se vstupné do roklin vybírá denně. V dubnu, květnu a říjnu se vybírá jen o víkendech a tomu odpovídá i obsazenost: ve všední dny mimo léto se dá sehnat ubytování na poslední chvíli. Ve městech ceny mimo sezónu klesají výrazněji než u nástupů do parku, protože městská nabídka není na roklinách závislá.
Jednu výjimku má Levoča. První červencový víkend se na Mariánské hoře koná pouť, které se v roce 1995 spolu s papežem Janem Pavlem II. zúčastnilo přes 650 000 lidí, a ubytování ve městě bývá obsazené dlouho dopředu. Kdo v tom termínu jede za roklinami, ať hledá jinde.
Rokliny, město, klid, nebo Spiš
Kdo jede hlavně kvůli Suché Belé a nejznámějším roklinám, bydlí na severu v Hrabušicích. Kdo chce mít po ruce město, restaurace a vlak, volí Spišskou Novou Ves. Kdo hledá klid, vodu a nižší cenu, jede na jih do Dedinek nebo Mlynek. A kdo přijel hlavně za Spišem a rokliny jsou jen doplněk, ubytuje se v Levoči.