Sidi Bou Saíd (Sidi Bou Said)
Modrobílé městečko na útesu nad mořem s kavárnami, výhledem na záliv a palácem, ze kterého je dnes muzeum hudebních nástrojů.
Sidi Bou Saíd je vesnice s 4 988 obyvateli (2024), která stojí na útesu asi 20 kilometrů severovýchodně od Tunisu. Je to nejfotografovanější místo severního Tuniska a zároveň nejmenší z celé oblasti.
Co je po ruce
Modrobílé domy. Barevnost prosadil ve 20. letech 20. století Rodolphe d'Erlanger a od té doby drží: bílé zdi, modré dveře, okenice a mříže. Uličky jsou úzké, dlážděné a strmé.
Ennejma Ezzahra, d'Erlangerův palác, je dnes muzeum s hudebními nástroji, ve kterém se konají koncerty klasické a arabské hudby.
Kavárny. Café des Nattes na náměstí je známá mátovým čajem s piniovými oříšky, Café des Délices vyhlídkou z útesu na záliv.
Doprava
Z Tunisu je to 18,8 kilometru a 18 minut, z Kartága jen 3,9 kilometru a šest minut, z letiště Tunis-Carthage 17,1 kilometru. Zastavuje tu příměstská dráha TGM, takže se sem dá dojet bez auta.
Skladba ubytování
Malé hotely a penziony v historických domech, žádné resorty. Kdo chce pláž pod pokojem, bydlí v La Marse nebo v Hammametu.
Pro koho se hodí
Na půldenní zastávku prakticky pro každého, kdo je v okolí Tunisu. Jako základna pro toho, kdo chce klidné a fotogenické místo a nevadí mu, že se za pláží i za městským životem jezdí.
Počítejte s tím, že je to cíl zájezdů: brzy ráno nebo pozdě odpoledne je tu výrazně příjemněji než v poledne.
Na co myslet
Uličky jsou strmé a dlážděné, takže se hodí pohodlné boty a s kočárkem to je práce. Kavárny a obchody jsou soustředěné kolem hlavní ulice a náměstí, mimo ně je vesnice obytná a klidná.
Platí se hotově, kartu berou jen větší podniky. Ve státních obchodech a lékárnách jsou ceny pevné, v obchůdkách se suvenýry se smlouvá.
Mimo pláž se v Tunisku hodí zakrytá ramena a kolena; tady to platí dvojnásob, protože jde o obytné místo, ne o turistický areál.