Tisíc kilometrů do Rimini zvládnete za den, jen bude pořádně dlouhý

Riviéra Romagna je z Česka o tři hodiny dál než severní Jadran a právě ta hodina navíc rozhoduje o tom, jak se cesta plánuje. Zatímco do Bibione se dá dojet a ještě odpoledne jít k moři, do Rimini se přijíždí večer nebo se cesta dělí.

Jedenáct hodin z Prahy, deset a půl z Brna

Z Prahy je to do Rimini 1 062 kilometrů a zhruba jedenáct hodin čisté jízdy, z Brna 989 kilometrů a necelých deset a půl hodiny. Jsou to časy podle výpočtu trasy, tedy bez přestávek, tankování a bez kolon. S rodinou a s běžnými zastávkami je reálnější počítat třináct až čtrnáct hodin.

Rozdíly mezi letovisky riviéry jsou přitom malé. Z Prahy je to do Milána Marittimy 1 046 kilometrů, do Cesenatica 1 047, do Gattea a Mare 1 049, do Bellarie-Igea Mariny 1 057, do Rimini 1 062, do Riccione 1 067 a do Cattoliky 1 077 kilometrů. Mezi krajními body je tedy zhruba třicet kilometrů a půl hodiny jízdy, takže volba letoviska se podle vzdálenosti řešit nemusí. Rozhodovat by měla nabídka a cena, ne délka cesty.

Přes Rakousko na A4 a pak po A14 na jih

Trasa vede přes Rakousko na italskou dálnici A4 k Benátkám a odtud po A13 a A14 na jih podél pobřeží. Z Brna se najíždí přes Vídeň nebo Villach, z Prahy přes Linec a Salcburk. Poslední úsek po A14 je rovný a rychlý, ale v sobotu v hlavní sezóně bývá přetížený, protože po něm jede celá Itálie k moři.

Co se platí

Cesta má dvě různé mýtné logiky a je dobré je nepřehlédnout.

V Rakousku potřebujete dálniční známku. Desetidenní stojí 12,80 eura, jednodenní 9,60 eura a dvouměsíční 32 eur (ceny platné od 1. prosince 2025). Známkou to ale nekončí: na některých úsecích se platí ještě úsekové mýto navíc, například na A13 přes Brenner 12,50 eura a na A10 přes Tauern 15 eur za jednu jízdu.

V Itálii dálniční známka neexistuje. Platí se mýto podle ujetých kilometrů: na vjezdu si vezmete lístek, na výjezdu ho odevzdáte a zaplatíte. Orientačně to vychází na 8 až 10 eur na sto kilometrů zpoplatněné dálnice. U bran si všímejte barev pruhů: bílý je hotovost, modrý platební karta a žlutý je vyhrazený vozům s palubní jednotkou Telepass, kterou běžný český řidič nemá.

Rozdělit cestu, nebo jet na jeden zátah

Obojí má logiku. Kdo vyjíždí brzy ráno z Brna, dojede na riviéru odpoledne nebo k večeru a má celý další den volný. Kdo vyjíždí z Prahy nebo veze malé děti, obvykle přespává někde po cestě, nejčastěji v Rakousku nebo u jezer v severní Itálii, a druhý den dojíždí za tři až čtyři hodiny.

Noční jízda vypadá lákavě kvůli prázdné dálnici, ale příjezd v pět ráno znamená čekání na pokoj až do odpoledne. Pokud se pro ni rozhodnete, domluvte si předem, kde do doby ubytování zaparkujete.

Den v týdnu hraje roli víc než denní doba. Sobota je v hlavní sezóně dnem, kdy se v Itálii mění turnusy, takže se na A14 i na příjezdových silnicích k letoviskům stojí. Kdo má volnost, vyjíždí v neděli nebo ve všední den a ušetří i dvě hodiny.

Po riviéře jezdí vlak, auto může zůstat stát

Podél celého pobřeží běží železnice se zastávkou skoro v každém letovisku, od Milána Marittimy po Cattolicu. To je praktičtější, než se zdá: znamená to, že se dá bydlet v levnějším letovisku a za zábavou jezdit vlakem, aniž by se řešilo parkování. K zábavním parkům jezdí v sezóně navíc přímé autobusy z okolních letovisek.

Pozor naopak na historická jádra italských měst obecně: mají zóny s omezeným vjezdem hlídané kamerami a každá projetá brána znamená samostatnou pokutu kolem sta eur, která od půjčovny dorazí i po mnoha měsících. Na riviéře se to týká hlavně výletů do vnitrozemí, třeba do Ravenny nebo do San Marina.

Poslední praktická věc je parkování u pláže. V letoviscích je většina míst u promenády zpoplatněná modrými čarami a v hlavní sezóně se přes den obtížně hledá volné místo. Kdo si vybírá ubytování, měl by se ptát na vlastní parkování stejně důsledně jako na vzdálenost od moře; ušetří tím každodenní kolečko kolem bloku.