Levady si od roku 2026 musíte na Madeiře rezervovat předem
Chození podél levad je hlavní důvod, proč se na Madeiru jezdí. Od roku 2026 se ale na klasifikované stezky platí a je nutná rezervace předem.
Ilustrační foto, generováno AI
Co je levada a proč se po nich chodí
Levady jsou zavlažovací kanály, které svádějí vodu z deštivého severu ostrova na suchý jih. Stavěly se od 16. století, poslední přibyly ve 40. letech 20. století a dohromady jich je přes 2 170 kilometrů. Podél nich vedou udržovací stezky a právě ty udělaly z Madeiry destinaci pro pěší.
Kouzlo je v tom, že kanál musí držet mírný spád. Stezka podél něj proto vede hodiny po rovině i tam, kde by se jinak stoupalo a klesalo o stovky metrů. Chodí se přitom vavřínovým lesem laurisilva, který je od roku 1999 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Od roku 2026 se rezervuje a platí
Tohle je změna, která překvapí každého, kdo jel na Madeiru naposledy před pár lety. Na klasifikované pěší trasy, tedy ty označené kódem PR, se od roku 2026 platí vstup a je nutná rezervace předem přes regionální portál, kde se vybírá trasa i časové okno. Poplatek se neplatí za děti do dvanácti let a nižší sazbu mají skupiny s akreditovaným průvodcem. Aktuální ceny jsou v rychlých faktech.
Znamená to jediné: trasy si vyberte a zarezervujte dřív, než vyjedete. Improvizace ve stylu „ráno se rozhodneme podle počasí" na Madeiře od roku 2026 nefunguje tak snadno jako dřív.
Caldeirão Verde vede čtyřmi tunely ve skále
PR9 Levada do Caldeirão Verde vychází z lesního parku Queimadas nad <a href="/portugalsko/madeira/santana">Santanou</a>. Měří 8,7 kilometru jedním směrem, tedy 17,4 kilometru tam i zpět, a s pohodlným tempem zabere kolem šesti a půl hodiny. Náročnost je střední, převýšení malé: nejvyšší bod je 1 020 metrů, nejnižší 872.
Trasa vede osmnáctým stoletím vybudovanou levadou přes čtyři tunely vytesané do skály a končí u vodopádu Caldeirão Verde, který padá zhruba sto metrů do zeleného kotle. Tunely jsou skutečné, tmavé a nízké, takže čelovka nebo aspoň dobrá svítilna je tu povinná výbava, ne doporučení.
25 Fontes v Rabaçalu
PR6 Levada das 25 Fontes začíná u Rabaçalu na silnici ER 105 na náhorní plošině Paul da Serra. Je kratší, 4,3 kilometru jedním směrem, tedy 8,6 tam i zpět, a trvá kolem tří hodin. Náročnost je také střední, ale trasa je výš: mezi 964 a 1 288 metry.
Cílem je Lagoa das 25 Fontes, jezírko, do kterého stéká voda z propustných vrstev Paul da Serra desítkami pramínků. Cestou jsou výhledy do údolí Ribeira da Janela a hustý vavřínový les. Kousek vedle odbočuje trasa k vodopádu Risco.
Když nechcete celý den chodit
Ne každá levada znamená šest hodin. Vereda dos Balcões nad Ribeiro Frio je tříkilometrová, nenáročná a zvládne ji i rodina s menšími dětmi. Kdo naopak chce hřebeny místo lesa, jde po PR1 Vereda do Areeiro z Pico do Arieiro na Pico Ruivo: sedm kilometrů, zhruba tři a půl hodiny a úplně jiný svět nad mraky.
Úzké římsy, náhlé počasí a uzavřené úseky
Náročnost se hodně liší. Část stezek je pohodová procházka, jiné vedou po úzké římse nad srázem, kde uklouznutí znamená vážné zranění. Popis trasy si přečtěte dřív, než ji vyberete, a nespoléhejte na to, že „levada je rovina".
Počasí se mění během hodiny. Na severu ostrova a ve výškách kolem tisíce metrů je běžné, že se do hodiny zatáhne a ochladí. Vrstva oblečení navíc a pevná obuv patří do batohu i v létě.
Stezky se zavírají. Po sesuvech a přívalových deštích bývají úseky uzavřené, někdy na dny, jindy na měsíce. Stav vyhlašuje regionální institut pro lesy a ochranu přírody a ověřuje se v den výjezdu, ne podle loňské zkušenosti.
Jídlo a voda se cestou nekoupí. Na trasách nejsou obchody ani občerstvení a nejbližší vesnice bývá desítky minut jízdy daleko. U celodenních levad počítejte s plnou lahví a se svačinou na celý den.
Vracíte se stejnou cestou. Většina levadových tras není okruh, ale cesta tam a zpět, takže uvedený čas platí pro obě poloviny dohromady. Kdo si spočítá jen cestu k vodopádu, dorazí zpátky za tmy.