Pěšky k Morskému Oku a do dolin v polských Tatrách
Průvodce pěšími trasami polských Tater: jak funguje národní park, kam vede cesta k Morskému Oku a čím se od sebe liší Dolina Kościeliska a Chochołowska.
Ilustrační foto, generováno AI
Jak funguje národní park
Polské Tatry jsou celé chráněné jako Tatrzański Park Narodowy. Vznikl 1. ledna 1955, měří 21 197 hektarů a od roku 1993 patří do sítě biosférických rezervací UNESCO. Vede jím 275 kilometrů značených tras a v roce 2024 jím prošlo přes pět milionů lidí, takže na hlavních trasách nečekejte samotu.
Na území parku je přes osm set jeskyní, z nichž šest je přístupných turistům. Vstup na trasy je zpoplatněný a platí se u bran nebo online; orientačně jde o jedenáct zlotých na den a 5,50 zlotého zlevněně, ale částku si ověřte u správy parku, protože se mění.
Druhé pravidlo je stejně důležité: do hlavních dolin ani k Morskému Oku se autem nesmí. Parkuje se před vstupem a dál se jde pěšky, jede na kole nebo se lidé nechají svézt góralským povozem.
Morskie Oko je nejznámější a nejplnější cíl
Jezero leží ve výšce 1 395 metrů v Dolině Rybiego Potoku, má rozlohu 34,93 hektaru podle měření z roku 2021 a hloubku kolem 51 metrů. Není to největší tatranské jezero, jak se často píše; o něco větší je Wielki Staw Polski.
Vede k němu asfaltová cesta z parkoviště na polaně Palenica Białczańska, dlouhá 8,5 kilometru a uzavřená pro auta. Tam a zpět je to tedy sedmnáct kilometrů po tvrdém povrchu, což je nenáročné na terén, ale dlouhé na nohy. Ze Zakopaného je na parkoviště šestnáct kilometrů, ale kvůli úzké silnici se jede zhruba čtyřicet minut a v sezóně se parkoviště plní brzy ráno.
Dolina Kościeliska nabízí vápenec a jeskyně
Nejnavštěvovanější údolí po Morském Oku začíná v Kirach ve výšce 927 metrů, kde končí zástavba obce Kościelisko. Je zhruba devět kilometrů dlouhé a jde o vápencové údolí se skalními branami a jeskyněmi: Mroźna, Mylna, Raptawicka, Smocza Jama a Obłazkowa.
Schronisko na Hale Ornak stojí ve 1 100 metrech, 5,5 kilometru od Kir, což je zhruba hodina a půl chůze. Je to přirozený obrat pro rodiny s dětmi. Od schroniska se dá pokračovat výš nebo odbočit ke Smreczyńskému Stawu.
Dolina Chochołowska je nejdelší a nejširší
Se svými zhruba deseti kilometry je to nejdelší a největší údolí polských Tater. Nastupuje se na Siwé Polaně a na Polanu Chochołowskou je to 6,5 kilometru, tedy asi dvě hodiny a deset minut chůze. Na polaně stojí chata PTTK, obnovená v letech 1951 až 1953.
Údolí je širší a otevřenější než Kościeliska a na jaře na jeho polanách masově kvetou krokusy. Právě tehdy je tu nejvíc lidí v roce, včetně těch, kteří jinak do hor nechodí. Do údolí se dá jet na kole nebo se nechat svézt góralským povozem.
Kasprowy Wierch a Gubałówka
Kdo nechce chodit celý den, má dvě lanovky. Na Kasprowy Wierch ve výšce 1 987 metrů jede od roku 1936 kabinová lanovka z Kuźnic s přestupem na Myślenických Turniach; horní stanice je ve 1 959 metrech a od roku 1938 tam stojí meteorologická observatoř, od roku 1945 nejvýše položená budova Polska. Nahoře se dá pokračovat po hřebenových trasách.
Gubałówka není v Tatrách, ale na protějším hřbetu nad Zakopaným ve výšce kolem 1 120 metrů. Jezdí sem pozemní lanovka z roku 1938, dlouhá 1 298 metrů s převýšením zhruba 300 metrů. Je to nejrychlejší způsob, jak se dostat k výhledu na celý tatranský hřeben, a zvládne ho i rodina s kočárkem.
Rysy a co je nad hranicí lesa
Rysy měří 2 499 metrů a jsou nejvyšší horou Polska, ale vrchol leží na hranici se Slovenskem. Výstup je celodenní a technicky náročný, částečně po řetězech, a rozhodně nepatří do rodinného plánu ani do prvního dne v horách.
Obecně platí, že nad hranicí lesa se počasí mění rychle, trasy bývají skalnaté a v předjaří i v pozdním podzimu na nich leží sníh. Značené trasy se nesmí opouštět a v části parku platí sezónní uzávěry.
Kdy vyrazit a co si vzít
Nejlepší období pro pěší trasy je od června do září. V druhé polovině července a v srpnu je na trase k Morskému Oku nejvíc lidí, takže se vyplatí startovat hned ráno. Červen a září jsou kompromis: počasí bývá stabilní a v dolinách je podstatně volněji.
Na cestu k Morskému Oku a do dolin stačí běžné boty, protože se jde po zpevněných cestách. Na hřebenové trasy a na Kasprowy Wierch patří turistická obuv, nepromokavá bunda a teplá vrstva navíc: ve výšce téměř dvou tisíc metrů je i v létě výrazně chladněji a větrněji než dole v Zakopaném.