Pláže vylodění v Normandii se dají projet za den i za tři
Pět sektorů na osmdesáti kilometrech pobřeží, umělý přístav, který připlul z Anglie, a hřbitov s 9 389 hroby. Co se dá stihnout za den a co za tři.
Ilustrační foto, generováno AI
Pláže vylodění jsou nejsilnější důvod, proč Češi jezdí do Normandie. Nejsou to ale pláže v obvyklém smyslu a nedají se projet jako jedna zastávka. Je to osmdesát kilometrů pobřeží a rozumné minimum jsou dva dny.
Co se 6. června 1944 stalo
Spojenci se vylodili 6. června 1944 na úseku dlouhém osmdesát kilometrů, rozděleném do pěti sektorů. První den se vylodilo 156 000 vojáků, zhruba 73 000 amerických a 83 115 britských a jednotek Commonwealthu. Podporovalo je 195 700 lidí u námořnictva a 9 543 letadel proti 815 německým. Spojenecké ztráty přesáhly deset tisíc mužů, z toho 4 414 potvrzených padlých; německé se odhadují na čtyři až devět tisíc padlých, raněných, nezvěstných a zajatých.
Pět sektorů od západu na východ
| sektor | kdo se vyloďoval |
|---|---|
| Utah | americké jednotky, VII. sbor |
| Omaha | americké jednotky, V. sbor |
| Gold | britské jednotky, XXX. sbor |
| Juno | kanadská 3. divize |
| Sword | britské jednotky, I. sbor |
Rozdělení je praktické: kdo má jeden den, obvykle si vybere americkou část kolem Omaha Beach, nebo naopak britskou a kanadskou kolem Arromanches. Projet celý pás od Utahu po Sword znamená sto kilometrů po okreskách.
U Arromanches stojí přístav, který připlul z Anglie
U Arromanches-les-Bains, tedy v britském sektoru Gold, je nejnázornější pozůstatek celé operace. Spojenci neměli k dispozici funkční přístav, a tak si jeden přivezli: umělý přístav Mulberry B vznikl z obrovských plovoucích betonových kesonů doplavených z Anglie a do provozu byl uveden 14. června 1944.
Čísla vysvětlují, proč se o něm pořád mluví. Za sto dní provozu jím prošlo 2,5 milionu mužů, 500 tisíc vozidel a 4 miliony tun materiálu; v nejlepším týdnu na konci července 1944 to bylo zhruba dvacet tisíc tun denně. Betonové bloky leží na písku i dál v moři dodnes, takže za odlivu se dá obejít to, co z hrází zbylo.
Omaha Beach a americký hřbitov
Na útesu nad Omaha Beach u obce Colleville-sur-Mer leží americký hřbitov a památník. Má 69,8 hektaru, je v něm 9 389 hrobů a na zdi nezvěstných je 1 557 jmen vojáků pohřešovaných během operace Overlord. Dočasný hřbitov tu vznikl už 6. června 1944, trvalý byl slavnostně otevřen 19. července 1956. S milionem návštěvníků ročně je to nejnavštěvovanější hřbitov ve správě americké komise pro válečné památníky.
Pointe du Hoc
Mezi Utahem a Omahou vybíhá do moře Pointe du Hoc, útes vysoký 35 metrů. Ráno 6. června 1944 ho zdolaly roty D, E a F 2. praporu Rangers pod velením podplukovníka Jamese Earla Ruddera, zhruba 225 mužů. Po dvou dnech bojů měli 77 padlých a 152 raněných.
Hlavní cíl, tedy německé dělostřelectvo, na místě nebyl. Rangers našli pět ze šesti stopětapadesátimilimetrových děl opodál a zničili jim závěry termitovými granáty. Areál o rozloze třinácti hektarů byl 11. ledna 1979 předán do americké správy; krátery po bombách a bunkry jsou tu dodnes a je to nejnázornější místo celého pobřeží.
Muzea
V Arromanches je Musée du Débarquement a kino Arromanches 360. V Caen stojí Mémorial de Caen, otevřený v roce 1988, který vylodění zasazuje do souvislostí celé druhé světové války a poválečné Evropy. Kdo chce pochopit proč, ne jen kde, měl by začít tam.
Bayeux jako základna a dva dny jako minimum
Nejlogičtější základna je Bayeux: do Arromanches je to odsud 11 kilometrů a čtvrt hodiny, na Omaha Beach 21,5 kilometru a necelou půlhodinu, do Caen 30 kilometrů a půl hodiny.
Jeden den stačí na jednu polovinu pobřeží a jedno muzeum. Dva dny jsou rozumné minimum, pokud chcete americkou i britskou část. Tři dny znamenají, že stihnete i Mémorial de Caen a nebudete nikde spěchat. Pozor na červen: kolem výročí vylodění se ubytování v Bayeux vyprodává hodně dopředu.
Britský a kanadský sektor
Východní polovina pobřeží se v Česku zmiňuje míň, ale je stejně důležitá. Na Gold se vyloďoval britský XXX. sbor a právě v tomhle sektoru vznikl umělý přístav u Arromanches. Na Juno šla kanadská 3. divize a na Sword britský I. sbor.
Cílem téhle části fronty byl Caen, tedy největší město oblasti. Nepodařilo se ho dobýt první den ani první týden: bitva o Caen trvala od 6. června do 6. srpna 1944 a z předválečného města zůstalo málo. Právě proto tu dnes stojí Mémorial de Caen a proto město vypadá jinak než dochované Bayeux o třicet kilometrů dál.
Kdo má na pobřeží dva dny, obvykle věnuje jeden americké části kolem Omaha Beach a Pointe du Hoc a druhý britské a kanadské kolem Arromanches, s Caen jako doplňkem.
